Praha, 13. května 2026 – České minipivovary se v posledních letech potýkají s výrazně náročnějšími podmínkami. V České republice aktuálně působí přibližně 520 minipivovarů, přičemž jejich počet oproti loňskému roku zůstal stabilní. Toto číslo se však skládá z 26 nově vzniklých, 23 zaniklých a 3 pivovarů, které postoupily do vyšší kategorie nad 10 tisíc hektolitrů.
Vývoj se promítá i do celkového výstavu, který klesl z 391 tisíc hektolitrů v roce 2024 na necelých 383 tisíc hektolitrů. To představuje přibližně 2,5 % z celkového loňského tuzemského prodeje piva v České republice. Meziročně tak výstav klesl o více než 2 %. Pokles souvisí zejména s odchodem pivovarů s vyšším objemem výroby, a naopak s příchodem nových, menších producentů.
I přes změny spotřebitelského chování, legislativní nejistotu a rostoucí náklady zůstávají minipivovary houževnatým a inovativním oborem, který si zakládá na kvalitě a pestrosti nabídky. Pro další rozvoj oboru je důležitá podpora společnosti i státu.
„Minipivovary dnes fungují v mnohem složitějším prostředí než před několika lety. Vedle rostoucích nákladů čelí i nejistotě spojené s legislativními změnami. Přesto si české minipivovarnictví drží vysokou úroveň a přináší zákazníkům pestrou nabídku,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Náročnější podmínky na trhu
Minipivovary zůstávají důležitou součástí České pivní kultury a významně přispívají k její rozmanitosti. V současnosti je 40 minipivovarů a 1 degustační soutěž pro minipivovary nositelem statku „Česká pivní kultura“. Vedle tradičních pivních stylů přinášejí i inovace.
Obor zároveň prokazuje, že je odpovědný a schopný samoregulace. Projevuje se to například rostoucí nabídkou nealkoholických piv a lehčích pivních stylů. Naopak dlouhodobě klesá podíl silných speciálů. Nealkoholické pivo dnes vaří přibližně 15 % minipivovarů. Celkově klesá nejen spotřeba piva, ale i průměrný obsah alkoholu ve vypitém pivu. Podle Českomoravského svazu minipivovarů nejsou další regulace potřeba.
Legislativa a budoucnost oboru
Významnou roli v dalším vývoji hraje legislativa. Podle Českomoravského svazu minipivovarů je klíčové, aby podmínky podnikání zůstaly stabilní a zohledňovaly specifika malých pivovarů.
Obor mohou ohrozit nejen domácí regulace, ale také navrhované změny evropské legislativy, které počítají se změnou kategorizace piv a systému zdanění. Dosavadní, historicky zavedený, přesný a přehledný systém podle stupňovitosti (°Plato) by měl nahradit systém založený na obsahu alkoholu (% ABV).
„Opustit několik set let starou a zažitou kategorizaci piv by vyvolalo dezorientaci spotřebitelů a mělo velký dopad na český ležák!“ doplňuje Michal Voldřich.
Podstatným problémem zůstává situace v gastronomii. Restaurace a hospody jsou pro minipivovary klíčovým prodejním kanálem. Prodá se v nich přibližně 85 % produkce. Jejich zavírání a omezování provozu tak řadí české minipivovary mezi nejohroženější v Evropě. Gastro sektoru je potřeba pomoci – jak ze strany společnosti, tak orgánů státní správy a poslanců. Jedním z nástrojů by mohlo být vrácení DPH na pivo do nižší sazby, která byla před dvěma lety navýšena.
Stát navíc z piva prodaného v restauraci vybere přibližně čtyřikrát více než z piva prodaného v obchodě. Je nutné zpomalit úpadek hospod, zejména v malých městech a na venkově, aby zůstala zachována místa pro setkávání. Je potřeba vrátit pivo z obýváků a garáží zpět do hospod.
Co ukázal průzkum IBE
Jako zakládající člen organizace Independent Brewers of Europe (IBE) se Českomoravský svaz minipivovarů zúčastnil evropského průzkumu sektoru. Podle něj patří české minipivovarnictví mezi obory s vysokým podílem mladších pracovníků – 84 % zaměstnanců je mladších 54 let.
Česká republika zároveň patří mezi země s nejnižším obsahem alkoholu v pivu a s velmi vysokým podílem sudového a tankového piva (více než 85 %).
Minipivovary také významně přispívají ke společenskému životu – více než 75 % z nich se účastní, dotuje či jinak podporuje místní kulturní či komunitní aktivity.
Trendy: inovace, kvalita i návrat k tradici
Vedle ekonomických a legislativních výzev se minipivovary nadále soustředí na rozvoj nabídky. Roste důraz na kvalitu surovin, lokálnost i tradiční výrobní postupy. Prosazují se například kyselá piva, ovocné pivní mixy i lehčí pivní styly. V poslední době výrazněji roste i segment nealkoholických piv, a to i mezi minipivovary.
„Nealkoholická piva už dávno nejsou okrajovou záležitostí. Minipivovary je dnes berou jako plnohodnotnou součást své nabídky a systematicky pracují na jejich kvalitě i chuti,“ popisuje Michal Voldřich.
Tyto trendy se v minulých letech odrážely i na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, kde měli návštěvníci možnost ochutnat širokou nabídku piv napříč minipivovarskou scénou.
Festival minipivovarů na Pražském hradě se letos neuskuteční
Letošní ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který patří mezi nejvýznamnější akce svého druhu v České republice, se neuskuteční. Důvodem je rekonstrukce prostor, ve kterých se festival tradičně koná. Organizátoři informaci obdrželi příliš pozdě na zajištění odpovídajících náhradních prostor.
„Mrzí nás, že letos nemůžeme na dlouholetou tradici festivalu navázat. Nabízené alternativní prostory bohužel neumožnily zachovat kvalitu a charakter akce, na které jsou návštěvníci i zúčastněné pivovary zvyklí. Příští rok se festival opět uskuteční v obvyklém termínu, nedaleko tradičního místa u Písecké brány. Na všechny se těšíme a děkujeme za přízeň,“ uvádí Jan Šuráň, ředitel Festivalu minipivovarů na Pražském hradě.
