Úvod
Českomoravský svaz minipivovarů, profesní sdružení malých pivovarů, uspořádalo v období od 10. září do 10. října 2020 dotazníkové šetření. Smyslem průzkumu bylo zjistit dopad pandemie na minipivovary, co vše pro zmírnění negativních efektů dělají, jak hodnotí vládní opatření a jak vidí budoucnost na trhu.
Získaná fakta budou využita pro další jednání s vládními orgány jako podpora pro prosazení odpovídajících výhod podnikání a ovlivnění podnikatelského prostředí malých pivovarů.
Vlastní dotazníkové šetření.
Průzkum zjišťoval, jak pivovary hodnotí dopad pandemie a z ní vyplývajících opatření na jejich podnikání. Zároveň ověřoval, jak vnímají měnící se situaci na trhu piva a jak se vyvíjela a vyvíjí poptávka jejich po pivu.
Současně bylo ověřováno, jak pivovary na měnící se situaci reagovaly, co vše udělaly pro zmírnění dopadu na jejich byznys. Především po stránce organizační, výrobní, marketingové, komunikační. Bylo rovněž zkoumáno, co ovlivňuje poptávku po jejich pivu ale i jiných službách, které nabízejí. Další okruh otázek se týkal hodnocení efektivity vlivu vládních opatření zaměřených na pivovary, a jak vnímaly jejich prospěšnost. A v neposlední řadě bylo zjišťování, jaká je nálada mezi nimi, a jak posuzují svou perspektivu.
Průzkum prováděl Českomoravský svaz minipivovarů a agentura PORT spol. s r. o. formou dotazníků vystavených na internetu. Dále byly přímo písemně nebo osobně kontaktovány další pivovary, mezi nimi i ty, které nejsou členy ČMSMP. Byly získány odpovědi z 59 minipivovarů.
V dotazníku bylo 7 otázek. U čtyř byly nabídnuty výroky s tím, že respondent měl zvolit jeden, který nejvíce odpovídá jeho názoru nebo se kterým se nejvíce ztotožňuje. Současně bylo možno vyjádřit vlastní názor, pokud nabídka neodpovídala názoru respondenta.
V dalších třech případech byly nabídnuty různé výroky, u nichž však mohl respondent vybrat jedno i více tvrzení současně. I v těchto případech jsme nabídli možnost vlastního komentáře, pokud by nabídka potřebovala doplnit, rozšířit. Nejčastější a nejzajímavější poznámky jsou dále uvedeny v komentáři u grafů
Na závěr dotazníku byly minipivovary požádány o bližší identifikaci délky působení na trhu a místa, kde podnikají. U doby působení minipivovaru na trhu byly tři časová rozpětí. 33 minipivovarů působí na trhu více, než 5 let, 23 po dobu od 2 do 5 let a zbývající 3 jsou na trhu kratší dobu, než 2 roky.
Kromě toho, s cílem zasáhnout, pokud možno, všechny velikostní typy obcí a měst, bylo zjišťování, kde mají minipivovary své sídlo. Nejvíce respondentů, celkem 14, bylo z obcí do 2000 obyvatel. Druhou největší skupiny tvořily pivovary z Prahy, kde jsme získali odpovědi 12 minipivovarů. Minipivovary z měst nad 100 000 obyvatel bylo 9, jeden ze skupiny 50 až 100 000obyvatel. Města s 10 až 50 00 obyvateli měla 9 respondentů a od 5 do 10 000 osm. Obce a města s počtem obyvatel od 2 do 5 000 reprezentovalo 6 minipivovarů.
Shrnutí provedla agentura PORT spol. s r. o. a odsouhlasena vedením ČMSMP.
Otázky a komentář.
První otázka směřovala ke zjišťování vlivu epidemie na hospodaření pivovaru.
Graf 1 Jak hodnotíte dopad koronavirové pandemie na ekonomiku všeho minipivovaru?
Tři čtvrtiny respondentů souhlasí s tvrzením, že současná pandemie silně nebo spíše negativně ovlivnila ekonomiku jejich pivovarů. Dvě stejné skupiny respondentů, tvořící vždy desetiprocentní podíl se domnívá, že pandemie jejich ekonomiku neovlivnila vůbec nebo je brzy její dopad vyhodnotit. Jen 5 % uvedlo, že ekonomiku pivovaru zlepšilo. Lze tedy tvrdit, že negativní dopad pandemie je vnímám výrazně větší skupinou minipivovarů.
Další otázka směřovala na zjišťování názoru respondentů na konkrétní oblasti dopadu krize na byznys pivovaru.
Graf 2 Jak se koronavirová krize na vašem podnikání projevila?
Nejčastější odpovědí, při možnosti mnohonásobné volby souhlasila s výrokem, že se pandemie znamenala dramatický pokles tržeb. Dvě pětiny registrovaly ztrátu zákazníků. Třetí nejčastější odpovědí byla nutnost zničit uvařené pivo a další nejčastější odpovědí byla nutnost propustit některé zaměstnance. Pouze 10 pivovarů (17 %) uvedlo, že se pandemie na jejich podnikání neprojevila a pouze jeden vykázal lepší obchody.
Pivovary na vzniklou situaci způsobenou pandemií reagovaly řadou opatření. Která to konkretbně byla zkoumala další otázka.
Graf 3 Jak jste reagovali na změněnou situaci na trhu?
Prakticky všechny minipivovary nějakým způsobem reagovaly na změněnou situaci na trhu. Bylo to dáno nutností krizovou situaci přežít, přijít s proaktivními nápady. K dispozici měly výběr z osmi navržených odpovědí včetně možnosti doplnit i vlastní komentář. Mohly specifikovat i více přijatých opatření. Nejčastěji, tři čtvrtiny pivovarů, volilo cestu otevření prodejního okénka. Další nejpopulárnější možností bylo rozvoz piva ke klientovi. Tím se rozumělo jednak do domácností, ale i vytvoření nových, často netradičních prodejních kanálů, jak bylo dodatečně dotazováním zjištěno. To realizovaly tři pětiny pivovarů, tedy 60 %. Větší polovina z nich rovněž změnila strukturu stáčení piva. Původní převažující stáčení piva do sudů bylo částečně nahrazeno lahvováním.
Pivovary také měnily komunikační aktivity. Více než 45 % začaly více využívat sociální média a více než dvě pětiny zvýšily reklamní a propagační akce na svých internetových stránkách. Relativně nízké procento (přes 40 %) z nich zmínilo zavedení on-line prodeje. Vysvětlením může být i to, že tento krok již ve svých podnikatelských aktivitách pivovary měly z předchozího období. Pouze šest pivovarů, tedy 10 % uvedlo mezi přijatými opatřeními omezení nabízeného sortimentu.
Poptávka po pivu se nevyvíjela jednoznačně a u všech stejně. Jaké trendy samotné pivovary zaznamenaly, ověřoval čtvrtý dotaz. Bylo možné zvolit jednu odpověď.
Graf 4 Jak se vyvíjí poptávka po pivu, které produkuje váš pivovar?
Domníváme se, že tato odpověď byla, možná více než jiné, ovlivněna faktem, že byla položena těsně před tzv. lockdownem, tedy přesněji před druhým uzamčením hospodářství.
Respondent mohl volit jednu z nabízených možností. Nejčastější odpovědí u třetiny respondentů, byl zaznamenán souhlas s tvrzením, že se situace zlepšuje, ale bylo potřeba vyčkávat, po nějakou dobu, s definitivní předpovědí. Pětina pivovarů shledala, že se poptávka dostávala do situace před koronavirovou krizí. U 10 pivovarů (17 %) poptávka vzrostla. Osm pivovarů, tedy 13 % neumělo odpovědět, protože situace byla nestabilní a registrovaly velké výkyvy v poptávce. Sedm pivovarů nevidělo náznaky vysoké poptávky, jaká byla v období před nástupem koronavirové pandemie a pouze tři pivovary odpověděly, že propad poptávky nadále pokračuje.
Co všechno ovlivňuje úspěšnost pivovaru na trhu, zkoumala další otázka. Bylo nabídnuto deset faktorů a respondent mohl volit i několik možností.
Graf 5 Co ovlivní poptávku po pivu a dalších službách, které váš minipivovar poskytuje (exkurze, degustace aj. služby)?
Jeden z nejzajímavějších výsledků průzkumu jsou reakce pivovarů na dotaz, co ovlivní poptávku po pivu a dalších službách, které jejich minipivovar poskytuje. Možná ještě překvapivější odpovědí je konstatování u 48 z nich, tedy 81 %, že pověst pivovaru je nejdůležitějším faktorem ovlivňující poptávku po pivu a službách. S velkým odstupem, nicméně na významném druhém místě byla zmiňována role štamgastů a téměř stejný počet pivovarů uvedl významné postavení cestovního ruchu. V obou případech vždy přes polovina z nich s nabídnutým tvrzením souhlasila. Jako důležité faktory pivovary uvedly i šíři nabídky piv a lokálnost, tedy kde fungují, a to u necelé poloviny respondentů. Necelé dvě pětiny minipivovarů uvedlo význam prodej přes off-trade, tedy význam prodeje prostřednictvím prodejen všeho druhu a cenu piva považovalo za důležité přibližně stejné procento respondentů. Možná poměrně málo jich označilo marketingové aktivity za důležité (27 %). Jako prakticky bezvýznamné bylo považování zvýrazňování vztahu k životnímu prostředí a ohledy na zdravotní důsledky pití piva.
Minipivovary byly dotazovány, jak hodnotí dopad vládních opatření na jejich podnikání. Mohly zvolit jednu z nabízených variant.
Graf 6 Jak hodnotíte vládní opatření realizovaná v souvislosti s koronavirem?
Záporně nebo nepříliš kladně hodnotí realizovaná vládní opatření na pivovarský sektor necelé dvě třetiny dotázaných respondentů. Celá čtvrtina je považuje do jisté míry za prospěšná, ale jejich pivovaru nepomohla. Naopak pouze necelých deset procent je považuje za pozitivní, která jejich firmě pomohla.
Pohled do budoucna, názory ve schopnost přežít u podnikatelských subjektů zjišťovala závěrečná otázka. Respondent mohl vybrat jednu z možných odpovědí.
Graf 7 Jak vidíte perspektivy svého minipivovaru?
Více než polovina odpověděla, že za rozhodující bude považovat nejbližší měsíce, které povařují za kritické. Když se je podaří překonat, věří v postupný návrat do normálu v příštím roce. Pětina pivovarů považuje současné problémy za krátkodobé a počítá s jejich překonáním během několika měsíců. Skeptičtější skupina pivovarníků, něco přes dvě pětiny, ve stejném poměru odhaduje návrat k výsledkům roku 2019 nejdříve za 2–3 roky nebo je ještě skeptičtější a budoucnost je podle nich velmi nejistá. Je těžké podle nich předvídat budoucí vývoj. Vidí jej dost negativně.
Souhrn poznatků
Z dotazníkového šetření lze vyvodit mj. tyto závěry:
- Současná pandemie u výrazné většiny negativně ovlivnila ekonomiku minipivovarů. Naproti tomu pouze 6 neboli deset procent má za to, že pandemie jejich podnikání neovlivnila. Objevily se však 3 pivovary, kterým složitá situace přinesly zlepšení.
- Škála negativních dopadů pandemie je rozsáhlá. Nejčastěji, u dvou třetin minipivovarů, znamenala dramatický pokles tržeb. Dále to byla ztráta zákazníků, nutnost zničit uvařené pivo případně propustit některé zaměstnance.
- Neočekávaná krize společnosti a ekonomiky vyvolaná pandemií, znamenala velkou hrozbu pro pivovary. Současně však i výzvu i příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. Reakce pivovarů velmi pozitivně překvapily svou kreativitou. Téměř okamžitě reagovaly od otevření výdejních okének po schopnost hledat nové prodejní kanály na trhu, vnitřními organizačními změnami zahrnující i způsoby stáčení piva až po využívání nových marketingových, organizačních a dalších příležitostí včetně využití sociálních sítí. Minipivovary, které nemněly on-line prodej jej začaly zavádět. Z nabízených eventualit využil každý pivovar v průměru 3 až čtyři aktivity, což lze považovat za poměrně úctyhodné číslo. Pouze jeden pivovar uvedl, že nepřijal žádné podpůrné opatření na pomoc podnikání během pandemie.
- V období těsně před vyhlášením lockdownu byla relativně velmi roztříštěná odpověď, že během letních měsíců, kdy došlo k rozvolňování restriktivních protiepidemiologických opatření, se situace zlepšovala, ale s definitivním hodnocením počkat. Hned dalším nejrozšířenějším názorem je opatrný optimismus a 17 % pivovarů hlásí dokonce růst poptávky. U stejného procenta minipivovarů však zazněla skeptická odpověď. Desetina respondentů nebyla s to se vyjádřit.
- Faktory, které ovlivňují poptávku po pivech z produkce minipivovarů, byly velmi zajímavé. Až překvapivě vysoké procento, čtyři z pěti pivovarů si cení pověsti jako nejdůležitějšího kritéria, které ovlivňuje poptávku po jejich pivu. Věrnost štamgastů, tedy klientská loajalita, která je obecně velmi vysoce hodnocena i v jiných oborech i tady hraje velkou roli. Pivovarníci vnímají jako cenný cestovní ruch a jeho pozitivní vliv na jejich byznys. Již dnes víme, že právě pivovary v centrech velkých aglomerací jsou silně postižené útlumem cestovního ruchu, především zahraničního, a také vysokého přesunu zaměstnanců na práce z domova, což nahrává pivovarům umístěným mimo centra měst. S tím je kompatibilní i významná pozice lokálnosti, tedy kde se minipivovar nachází a také šíře nabídky piv, která pandemií nebyla negativně ovlivněna. Často je zmiňována role off-trade a také cena piva jako faktorů ovlivňujících poptávku po pivu.
- Dvě třetiny minipivovarů hodnotí protikoronavirová vládní opatření negativně a naopak, pouze 10 % pozitivně.
- Velmi obezřetně se minipivovary vyjadřují k perspektivám rozvoje. Více než polovina z nich považuje za klíčové nastávající měsíce. Dlužno podotknout, že právě předvánoční období patří tradičně jednomu z vrcholů prodejní sezony piva. Letošní rok bude znamenat spíše zklamání než radost. Přes dvě třetiny pivovarníků vnímá budoucnost skepticky a horizont návratu na úroveň roku 2019 považuje za pravděpodobné v následujících 2–3 letech.
Závěr
Pandemie covidu-19 dramaticky, a především nečekaně zasáhla pivovarství a zejména minipivovary. Svou velikostí, svou hloubkou a také neočekávaností. Na jedné straně pivovary velmi dobře vyhodnotily, v čem tkví jejich problémy a byly s to připravit a realizovat řadu opatření ke zmírnění negativních dopadů na podnikání. Současně se ale ukázalo, že vládní opatření nejsou minipivovary příliš pozitivně vnímána a nemají, alespoň pro většinu z nich, pozitivní účinek a nejsou chápána jako potřebná pomoc.
Závěry tohoto průzkumu mohou nabídnout argumenty pro jednání i komunikační aktivity, že pivovary udělaly mnohé, ale státní správa musí mnohem více pro ně udělat. Jejich záchrana je v zájmu společnosti i ekonomiky země.
Kontakt a další informace:
Ing. Josef Vacl, CSc.
PORT spol. s.r.o.
Tel: 602 340 664
Email: josef.vacl@certum.cz
www.certum.cz
Ing. Jan Šuráň
Českomoravský svaz minipivovarů
Email: jan.suran@cmsmp.cz
www.minipivo.cz
.jpg){kind=link}
