Informace ke vstupenkám na Festival minipivovarů na Pražském hradě

Krásný den vážení přátelé dobrého piva a minipivovarů zvláště,

 

i pro letošní rok jsme byli z důvodu nařízení Vlády ČR nuceni udělat těžké rozhodnutí a Festival minipivovarů na Pražském hradě v termínu 11. – 12. 6. 2021 zrušit. Optimismus nás ale neopouští a Festival připravujeme na září 2021, o přesném termínu Vás budeme v nejbližších dnech informovat.

 

Všechny vstupenky, které jste zakoupili v roce 2020 i 2021, zůstávají platné. Budeme velmi rádi, pokud si své vstupenky ponecháte a podpoříte tak celou akci. Pokud se rozhodnete vstupenky vrátit, vstupné bude kompenzováno sítí smsticket následujícím způsobem:

 

Prosíme, napište email na adresu: info-zrusene-akce@smsticket.cz 

Do textu emailu napište tyto informace: datum akce, název, číslo vaší vstupenky. 

 

Jako kompenzaci vstupného Vám bude zaslán voucher, který použijete pro úhradu nákupu libovolné vstupenky v síti smsticket. Voucher smsticket má platnost až do 31. 10. 2022, takže se nemusíte obávat, že byste si obtížně vybírali jinou akci. Hodnota voucheru bude ponížena kvůli nejnutnějším nákladům spojených s přípravou, prodejem a rušením akce.

 

Pokud pro Vás nebude možné v současné situaci poukaz akceptovat, budou Vám vráceny peníze. 

 

Žádosti budou řešeny postupně, vzhledem k mimořádné situaci to může trvat o něco déle.

 

Velmi Vám všem děkujeme za podporu a přízeň a těšíme se na Vás v lepších časech.

 

Dej Bůh štěstí!

 

 

                                                                                                                      Jan Šuráň

                                                     Prezident Českomoravského svazu minipivovarů, z.s.

 

 

Festival minipivovarů na Pražském hradě

Vážení přátelé dobrého piva a minipivovarů zvláště,
 
bohužel vám musíme oznámit, že Festival minipivovarů na Pražském hradě nemůže v červnovém termínu proběhnout a Festival připravujeme na září.
 
O novém termínu vás budeme brzy informovat.
 
Všechny vstupenky, které jste si pořídili v roce 2020, zůstávají platné.
 
Děkujeme za přízeň a těšíme se brzy na viděnou.
 
 

Připravujeme Festival minipivovarů na Pražském hradě

Krásný den vážení přátelé dobrého piva a minipivovarů zvláště,

 

v loňském roce jsme museli udělat těžké rozhodnutí a Festival minipivovarů na Pražském hradě se z důvodů krizových opatření vlády České republiky, vzhledem ke koronavirové pandemii, nekonal. Dostali jsme se do situace, ve které nebylo možné akci zrealizovat. Tímto bychom Vám ještě jednou chtěli poděkovat za pochopení.

 

Letos jsme ale pozitivní (v myšlení, nikoli testech) a Festival připravujeme na 11. - 12. 6. 2021.

 

Všechny vstupenky, které jste si pořídili v roce 2020, zůstávají platné.

 

VSTUPENKY NA LETOŠNÍ ROČNÍK je již možné zakoupit. 

 

Festival minipivovarů na Pražském hradě má za účel představit veřejnosti produkci minipivovarů z celé republiky a porovnat ji s blízkým zahraničím.

 
Účastní se jej vždy 66 nejlepších českých a moravských minipivovarů a tři minipivovary zahraniční. Již jsme hostili pivovary německé, polské, maďarské a rakouské. Tentokrát se zúčastní minipivovary ze Slovenska, aby představily návštěvníkům svou pivní scénu.

 

Festival je výjimečný, jedná se o degustační akci, kde nejde o to prodat a vypít co nejvíce piva. Počet návštěvníků je limitován místem a bezpečností Pražského hradu, takže vstupenek je připraveno na každý den 1 200, z nichž 600 se bude prodávat přímo na místě. Cena zahrnuje katalog pivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci. Více informací o akci a pivovarech se dozvíte na našem Facebooku.

 

Akci navštěvuje i velké množství zahraničních návštěvníků. Byli zde již pivní fandové například z Belgie, Irska, Švédska, Velké Británie, Rakouska, ale dokonce i z USA.

 

Festival se koná v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 11. června od 14 - 20 hodin a v sobotu 12. června od 12 - 20 hodin. Na festivalu budou přítomni sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace. Celkově se zdarma vyčepuje přes 7 000 litrů piva, což představuje na 93 000 degustačních porcí po 0,75 dl. Na návštěvníka tak připadne 37 degustačních dávek.

 

 

Vyjádření Pivovaru Kytín ke státní pomoci

"Pokud nás již nějakou dobu sledujete, tak víte, že epidemii COVID-19 nebereme na lehkou váhu, opatření svědomitě dodržujeme (někdy až tak, že od některých z Vás dostáváme pravidelně vyhubováno) a snažíme se spíš makat než naříkat. Vše má ale svou mez, a tak se již nedokážeme smířit s tím, jak vláda své „kompenzační“ kroky prezentuje a jak sklouzává do prohlášení „co by ještě chtěli“. Zmíněnou poslední kapkou bylo naše vyřazení z bombasticky prezentovaného programu COVID-GASTRO, ale vše pěkně popořadě.
 
Pro zájemce jsme totiž zpracovali malý přehled prezentovaných podpor a jejich skryté háčky, o kterých se nikde nemluví.
 
Cílem není si tu poplakat, ale zabojovat s propagandou pana Havlíčka a uvést věci na pravou míru:
COVID I – Na začátku pandemii jsme se jako jedni z mála probojovali administrativním peklem a stihli podat žádost o úvěr v programu COVID I. Program byl uzavřen za pouhé dvě hodiny od spuštění a my byli rádi, že se více jak 1,5 denní příprava podkladů vyplatila. Po několika týdnech nám pouze přišla zamítavá odpověď, že jsme ohrožený obor a není tedy možné nám úvěr poskytnout. Podle všeho tedy poskytovali úvěry pouze těm, co je nepotřebovali (podle ČMZRB z 3000 podaných žádostí jich 2800 zamítli). Byl to sice pouze úvěr, který problém pouze posouvá do budoucna, ale byla to pro nás první zkušenost s tím, jak vláda něco prezentuje a v praxi je to zcela jinak. Úvěr jsme tedy neobdrželi.
 
ANTIVIRUS – Slavný příspěvek na mzdy a ve finále jediný nástroj, který aktivně používáme. I ten je ale mizerně promyšlený. Pominu-li to, že nejdříve byl i v případě kompletního uzavření provozu příspěvek pouze 80 %, tak nijak nepřispívá na zaměstnance, kteří např. obsluhují okénko, dělají rozvoz vaří jídla do krabiček, prostě pokud se snažíte nesedět s rukama v klíně, stát vám hned příspěvek velmi sportovně pokrátí. Dále je dobré si připomenout, že ANTIVIRUS A běží pouze v případě úplného lockdownu. Pokud Vás tedy stát milostivě otevře od 11:00 do 18:00 a s 30% kapacitou restaurace, opět nedostanete ani korunu.
 
COVID–NÁJEMNÉ – Další panem Havlíčkem prezentovaný nástroj, ze kterého jsme byli jako Pivovar Kytín vyloučeni. V programu totiž existuje podmínka, že si nesmíte platit nájem mezi žadatelem o dotaci a jeho osobou blízkou. Na budovu jsme si jako rodina půjčili a pronajímáme ji společnosti za tržní nájemné, ale na podporu kvůli tomu nedosáhneme. Pokud tedy jste „ve vlastním“, můžete na budovu splácet půjčky nebo hypotéky, stejně nedostane ani korunu.
 
COVID-GASTRO – Dlouho dopředu ohlašovaný program na SLÍBENOU KOMPENZACI uzavřených provozoven na konci minulého roku a opět vyřazení našeho pivovaru z možnosti se o podporu ucházet. Proč? Před pár dny do podmínek přibyla dopředu nijak neohlašovaná věta, že žadatel musel za 4 čtvrtletí meziročně přijít o více jak 30 % tržeb. V restauraci jsme klesli procentuálně o mnohem víc, ale v pivovaru jsme se celý rok s prodejem piva tak snažili, že jsme celkově tržbami spadli „pouze“ o 21 %. Podepsal se na tom náš projekt Zachraň pivo, úžasná podpora našich fanoušků ❤, regionálních obchodů a samoobsluh, spolupráce s Makrem nebo třeba předvánoční nabídka dárkových setů pro firmy. Ekonomicky vzdělaní lidé zároveň ví, že velikost tržby nijak neodráží finanční kondici podniku, ani velikost marže, která podniku zbývá na pokrytí nákladů. Do toho jen připomínám, že necelé čtvrtletí jsme byli zcela uzavření. Výsledek je ten, že jsme se naší aktivitou ze státní podpory vyřadili a pan Havlíček nás tímto mávnutím kouzelného proutku připravil o tolik potřebných cca 300 000,-. Kdybychom seděli doma na zadku, na podporu bychom dosáhli. Slíbená kompenzace tedy 0 a stejně jako u antiviru bič na všechny, kteří se snaží pomoct si sami a ty, kteří přiznávají tržby.
 
DPH – S každým zavřením se nám více jak zdvojnásobí sazba DPH na prodané pivo. Na pivo s sebou zůstala sazba 21 %. Za výše zmiňované poslední čtvrtletí minulého roku jsme tedy jen na DPH odvedli státu 253 000,- Kč. Připadá někomu logické, že s nuceným uzavřením restaurace se zvyšuje zdanění?
 
Časový faktor podpor – Pro subjekty na hranici přežití je také velmi složité se kompenzačních podpor vůbec „dožít“, vše se totiž proplácí zpětně. Např. na ANTIVIRUS si počkáte cca měsíc od momentu, kdy jste výplaty, včetně odvodů zaměstnancům, již zaslali. COVID-GASTRO má být kompenzace za období říjen - prosinec 2020 a první zájemci se ho dočkají nejdříve v únoru 2021. To vše dělá ohromné problémy v cashflow i subjektům, které podpory čerpat mohou.
 
Rád bych také uvedl, že jsme do pandemie šli s 12 zaměstnanci a stejných 12 zaměstnanců u nás stále pracuje. Nebojujeme tu pouze za sebe a náš podnik, ale i za jejich živobytí, nám to prostě není jedno. Zatím se i přes vyřazení z většiny podpůrných programů nějak držíme z úspor a rodinných peněz, ale pokud nás opravdu za chvíli otevřou „na oko“ s 30% kapacitou restaurace a zastaví i ANTIVIRUS, bude situace opravdu velmi složitá. Budeme proto rádi za každé sdílení, vždy je možnost společně věci změnit.
 
Závěrem chceme moc poděkovat všem fanouškům za podporu❤ a věříme, že si dáme všichni brzy jedno čepované. Ideálně u nás na zahrádce."
 
Za naši rodinu, Michal Pomahač ml., jednatel #uznemuzememlcet

Řešení ze strany státu – postupná likvidace českých hospod a restaurací?

Českomoravský svaz minipivovarů se znepokojením sleduje současnou epidemiologickou situaci a způsoby jejího řešení ze strany státu, které přináší postupnou likvidaci českých hospod a restaurací. Protože prodej piva z minipivovarů je odlišný od velkých průmyslových pivovarů, prodávají především sudové, nefiltrované, nepasterované pivo s krátkou trvanlivostí, dotýká se minipivovarů tato situace výrazně více.

 

„ČSPaS udává celkový propad výroby piva v letošním roce kolem 10 %, my odhadujeme propad v minipivovarech na nejméně 30 %. Protože většina minipivovarů má vlastní restaurací, kde někteří z nás realizují až 100 % prodeje svého piva, dotýká se nás současná situace, se zavíráním restaurací a zákazy konzumace alkoholu na veřejnosti, vpravdě existenčně,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

 

Z interní dotazníkové akce Českomoravského svazu minipivovarů vyplynulo, že na úvěry garantované státem Covid I – III nedosáhl vůbec nikdo, Antivirus je spíš pomoc zaměstnancům než pivovarům a Covid nájem se týkal pouze 20 % minipivovarů. Celkově minipivovary hodnotí pomoc státu jako spíše nedostatečnou, která jim nepomohla (50 %), nebo nedostatečnou (30 %), 10 % neví a jenom 10 % pomohla. Jiná pomoc se, na rozdíl od okolních států, nekonala.

Z průzkumu ministerstva zahraničních věcí (tabulka), vyplývá, že všechny okolní státy svému oboru gastro pomáhaly přímou dotací. Od Slovenska s 10 % loňských tržeb, po Německo 75 % loňských tržeb.

 

„Přitom má Český stát v rukou velmi přesný nástroj, který si pořídil za naše peníze. Je to EET, z něhož je možné na korunu přesně vyčíst, jaké tržby měl daný podnik před rokem, a kdyby nebyla platnost EET pozastavena, jaké tržby má teď. Rozdíl by jasně ukázal propad daného podniku a stát by se mohl rozhodnout, jakou část propadu způsobeného zavřením či omezením provozu restaurace nahradí. Navrhujeme náhradu 30 % loňských tržeb, při zavření vnitřních prostor restaurace, či při propadu tržeb o 50 a více procent. Stát by navíc velmi přesně věděl, kdo má na pomoc nárok a kdo nikoliv. Zároveň by dopředu věděl, kolik peněz ho bude zavření segmentu gastro stát. Nic z toho stát nepoužil a o přímé podpoře segmentu gastro ani neuvažuje,“ dodává Jan Šuráň.

 

Navíc je zde minimální spolupráce při zavádění opatření, která by snížila riziko nákazy a přitom umožnila restauracím v omezené míře fungovat (projekt Bezpečná restaurace). S minipivovary se nikdo nebaví. Vydávají se pouze necitlivé zákazy a nařízení, bez konzultace s odborníky v branži.

 

„Vyzýváme tedy státní orgány, aby použily nástroje, které nás donutily zavést, jako jsou EET a kontrolní hlášení, a konečně zavedly přímou a cílenou podporu segmentu gastro. Pomohou tím nejen restauracím, ale i jejich dodavatelům a potravinářům k zachování pracovních míst a k přežití pestré sítě restaurací a hospůdek,“ doplňuje závěrem Jan Šuráň.    

 

 

 

Opatření podpory podnikatelů v reakci na pandemii COVID-19 – srovnání

MZV       27. 11. 2020      

 

 

Podpora podniků v reakci na druhou vlnu

Kompenzace pro zaměstnance

Úlevy na daních a pojištění

Náhrady podnikům

Státem garantované půjčky

Německo

ANO: listopadová pomoc, překlenovací pomoc II, kurzabeit

ANO

ANO

ANO

ANO

Polsko

ANO: podpora pro zasažené sektory

ANO

ANO

ANO

ANO

Slovensko

ANO: zvýšení První pomoci pro OSVČ, nově podpora cestovního ruchu, prodloužení příspěvku na nájemné

ANO

?

ANO

ANO

Rakousko

ANO: Fáze II dotace fixních nákladů, nově Náhrada příjmů, Fáze II Bezpečnostní sítě pro podnikatele, upravené kompenzace zaměstnancům

ANO

ANO

ANO

ANO

Česká republika

ANO: Covid nájem I. a II., Kurzarbeit, pomoc OSVČ, odpuštění sociálních a zdravotních plateb

ANO

Omezeně

Ne

ANO

 

Slovensko

 

Opatření

Příjemci

Platnost

Podmínky

Částka

Upravené

První pomoc pro OSVČ

OSVČ

od 13. března

- pokles tržeb nejméně o 20 % NEBO povinnost omezit činnost

- 270 až 810 € podle poklesu tržeb:
- pokles do 40 %: 270 €
- pokles do 60 %: 450 €
- pokles do 80 %: 630 €
- pokles nad 80 %: 810 €

Nové

Podpora cestovního ruchu:
100 mil € (10 na rok 2020)

podniky cestovního ruchu

(gastro, ubytovací služby, zábavní průmysl)

zpětně duben až prosinec

- pokles tržeb o alespoň 40 % meziročně

- náhrada 1,4 až 10 % poklesu tržeb v závislosti na výši poklesu (při 100 % poklesu tržeb nahradí 10 %)

Upravené

První pomoc – kompenzace zaměstnancům

zaměstnavatelé

od 13. března

- zaměstnavatel udrží pracovní místa v případě omezení nebo přerušení činnosti kvůli opatřením

- náhrada mzdy ve výšce až 80 % ušlé mzdy, max 1 100 € NEBO náhrada 270 až 810 € v závislosti na poklesu tržeb (pokud tržby poklesly min o 20 %)

Upravené

Příspěvek na nájemné mimo bydlení:

250 mil €

podnikatelé (fyz. i práv. osoby)

březen až září, nově i pro druhou vlnu

 

- podle dohody nájemce a nájemníka, max 50 % nájemného za období staženého užívání

 

Rakousko

 

Opatření

Příjemci

Platnost

Podmínky

Částka

Upravené

Fixkostenzuschuss Phase II – dotace fixních nákladů, fáze II:

20 mld €

podnikatelé a firmy

od 16. 9. do 30. 6. 2021, žádost možné podat od 23. 11.

- ztráty z prodeje v určeném období nejméně 30 % v důsledku koronakrize, musí podat daňový poradce či jiná pověřená osoba, pokud částka přesáhne 36 000 € a nebude paušální

- náhrada veškerých fixních nákladů na úrovni ztráty tržeb (pokud je ztráta 30 % tržeb, bude nahrazeno 30 % fixních nákladů), max 800 000 € na společnost

Nové

Umsatzersatz – náhrada příjmů

pro firmy zasažené restrikcemi – stravování, hotely, služby, maloobchod

od 3. 11. do 6. 12., žádost od 6. 11. do 15. 12.

- firmy vyjmenované v zákoně, firma nesmí propouštět zaměstnance

- u přímo ovlivněných firem hradí až 80 % tržeb (max 800 000 €) v meziročním porovnání; v případě maloobchodu až 20, 40 nebo 60 % (podle skupiny), min 2300 €

Upravené

Hardship fund (Härtefall-Fonds) fáze II – bezpečnostní síť pro podnikatele:

cca 1 mld €

pouze pro OSVČ a mikropodniky

12 období od 16. března 2020 do 15. března 2021, žádosti se podávají zpětně (fáze I byla pro účely rychlé pomoci do 10. dubna)

- 50 % snížení obratu NEBO neschopnost platit náklady NEBO zasaženi restrikcemi otevření podniku

- vždy 500 € za měsíc, plus náhrada čistého příjmu 80 % nebo 90 % oproti minulému roku v max výši 2000 € za měsíc (tedy max 30 000 € za celé období)

Upravené

Corona-Kurzarbeit ab 1.10.2020 - kompenzace zaměstnancům k říjnu

 

od 1. října (navazuje na kompenzace zaměstnanců do 30. záříú

- zkrácená pracovní doba od 1. října, max 6 měsíců, o 30 až 80 %

- náhrada 80 až 90 % původní mzdy podle výše hrubé mzdy za poslední plně placený měsíc (či tříměsíční průměr)

 

Německo

 

Opatření

Příjemci

Platnost

Podmínky

Částka

Nové

Listopadová pomoc

pro firmy a OSVČ, kteří museli zavřít 2. listopadu či později, a jejich dodavatele (alespoň 80 % příjmu z uzavřených podniků) kvůli restriktivním opatřením

od listopadu, pomoc bude pokračovat v prosinci, dále nejisté

- firma či OSVČ zasažen restriktivními opatřeními,  tržby v listopadu nepřekročí 25 % meziročně; OSVČ mohou ihned žádat bez prověřování až o 5 000 €, pokud nežádali o překlenovací podporu; pokud žádají více nebo již žádali o překlenovací podporu, mohou žádat skrze prověřovací osobu (auditor, právník, daňový poradce)

- proplácí 75 % obratu minulého listopadu NEBO průměrného měsíčního obratu v případě kolísání

Upravené

Překlenovací podpora II

všechny společnosti s alespoň jedním zaměstnancem (včetně NNO), OSVČ, výjimky zde

navazuje na překlenovací pomoc I, pokrývá újmy od září do prosince, žádosti do 31. ledna

- pokles tržeb alespoň o 50 % ve dvou měsících od dubna do srpna oproti měsícům předchozího roku NEBO pokles tržeb alespoň o 30 % v průměru mezi dubnem a srpnem

- pokles prodeje > 70 %: hradí 90 % fixních nákladů;
- pokles prodeje ≥ 50 % a ≤ 70 %: hradí 60 % nákladů;
- pokles prodeje > 30 %: hradí 40 % fixních nákladů (max 50 000 € za měsíc, resp. 200 000 za čtyři měsíce, předchozí práh 15 000 € již neplatí);
- personální náklady hrazeny paušálně – 20 % z fixních nákladů (dříve 10 %)

 

Upravené

Kompenzace zaměstnancům

zaměstnavatelé

max 12 (někdy 24) měsíců, zatím do 31. prosince

- snížení odpracované doby alespoň o 10 % alespoň u 10 % zaměstnanců

 

- až 60 % částky, o kterou poklesl plat (až 67 % v případě rodičů),
- pokud plat poklesl více jako o polovinu, po 4. měsíci kompenzace do výše až 70 % ušlého platu (až 77 % pro rodiče), po 7. měsíci až 80 % (87 % pro rodiče)

 

Sleva na DPH

 

od 07. 2020 do 12. 2020

 

snížení DPH z 19 na 16 %, resp. ze 7 na 5 %

 

Polsko

 

Opatření

Příjemci

Platnost

Podmínky

Částka

Nové

Tarcza Branżowa: sektorový štít (nový balíček pro II. vlnu):
39 mil €

firmy a OSVČ v odvětvích (gastro, zábavní průmysl, fitness, maloobchod)

přijato v říjnu pro říjen, listopad, případné prodloužení

- min 40 % snížení tržeb oproti stejnému měsíci minulého roku

- 1 092 € pro podniky měsíčně na říjen a listopad, odpuštění sociálního pojištění za listopad, odložení platby záloh daně z příjmu o půl roku

 

Kompenzace zaměstnancům

 

od 1. dubna

snížení tržeb nejméně o 15 % v po sobě jdoucích dvou měsících po lednu 2020 v meziročním porovnání NEBO nejméně o 25 % v jakémkoliv měsíci po lednu 2020 v meziročním porovnání

- pro SME náhrada 50 % min mzdy plus SP, pokud snížení tržeb dosáhlo alespoň 30 %; náhrada 70 % min mzdy plus SP při snížení tržeb alespoň o 50 %, náhrada 90 % min mzdy plus SP při snížení tržeb alespoň o 80 %;

- v případě ekonomické nečinnosti: dotace ve výši 50 % minimální mzdy plus sociální pojištění po dobu max tří měsíců;

- v případě snížení odpracované doby mezi 20 až 50 %: dotace až 50 % platu, ale ne více než 40 % platu z předchozího čtvrtletí plus sociální pojištění po dobu max tří měsíců

 

Česká republika

 

Opatření

Příjemci

Platnost

Podmínky

Částka

Upravené

První pomoc pro OSVČ

 

OSVČ

od 13. března do 30. dubna

- zastavení nebo omezení činnosti

- 500,- Kč na den, max. 25 000,- Kč

 

Upravené

Ošetřovné

zaměstnanci

od 1. dubna do 30. června

 

od 1. října do otevření škol

- na děti do 10 let

 

 

- na děti do 10 let

- 80 % vyměřovacího základu mzdy,

 

 

- 70 % vyměřovacího základu mzdy, max. 400,- Kč / den

Upravené

Antivirus A, kurzarbeit

zaměstnavatelé

od 13. března

 

 

od 1. října

- zaměstnavatel udrží pracovní místa v případě omezení nebo přerušení činnosti kvůli opatřením

- náhrada vyplacené mzdy ve výši až

80 %, max. 39 000 Kč)

 

- náhrada vyplacené mzdy + odvody ve výši až 100 %, max. 50 000,- Kč

Upravené

Antivirus B, kurzarbeit

zaměstnavatelé

od 13. 03.

do 31. 12.

- zaměstnavatel udrží pracovní místa v případě omezení nebo přerušení činnosti kvůli opatřením

- náhrada vyplacené mzdy ve výši až

60 %, max. 39 000 Kč)

 

Upravené

Příspěvek na nájemné

 

podnikatelé (fyz. i práv. osoby)

březen až září, nově i pro druhou vlnu

I.                 Lockdown

 

 

II.               Lockdown

 

- dohoda nájemce a nájemníka o snížení nájmu o 30 %, 50 % nájemného za 03. – 05. 2020

- bez dohody nájemce a nájemníka,

50 % za 09. – 11. 2020

 

 

Kontakt pro média:

Mgr. Tereza Melišová

PR Manager

melisova@cmsmp.cz

+420 774 996 628

Koronavirová pandemie a její dopad na minipivovary - výsledky a shrnutí dotazníkového šetření

Úvod

Českomoravský svaz minipivovarů, profesní sdružení malých pivovarů, uspořádalo v období od 10. září do 10. října 2020 dotazníkové šetření. Smyslem průzkumu bylo zjistit dopad pandemie na minipivovary, co vše pro zmírnění negativních efektů dělají, jak hodnotí vládní opatření a jak vidí budoucnost na trhu.

Získaná fakta budou využita pro další jednání s vládními orgány jako podpora pro prosazení odpovídajících výhod podnikání a ovlivnění podnikatelského prostředí malých pivovarů.

 

Vlastní dotazníkové šetření.

Průzkum zjišťoval, jak pivovary hodnotí dopad pandemie a z ní vyplývajících opatření na jejich podnikání. Zároveň ověřoval, jak vnímají měnící se situaci na trhu piva a jak se vyvíjela a vyvíjí poptávka jejich po pivu.

Současně bylo ověřováno, jak pivovary na měnící se situaci reagovaly, co vše udělaly pro zmírnění dopadu na jejich byznys. Především po stránce organizační, výrobní, marketingové, komunikační. Bylo rovněž zkoumáno, co ovlivňuje poptávku po jejich pivu ale i jiných službách, které nabízejí. Další okruh otázek se týkal hodnocení efektivity vlivu vládních opatření zaměřených na pivovary, a jak vnímaly jejich prospěšnost. A v neposlední řadě bylo zjišťování, jaká je nálada mezi nimi, a jak posuzují svou perspektivu.

Průzkum prováděl Českomoravský svaz minipivovarů a agentura PORT spol. s r. o. formou dotazníků vystavených na internetu. Dále byly přímo písemně nebo osobně kontaktovány další pivovary, mezi nimi i ty, které nejsou členy ČMSMP. Byly získány odpovědi z 59 minipivovarů.

V dotazníku bylo 7 otázek. U čtyř byly nabídnuty výroky s tím, že respondent měl zvolit jeden, který nejvíce odpovídá jeho názoru nebo se kterým se nejvíce ztotožňuje. Současně bylo možno vyjádřit vlastní názor, pokud nabídka neodpovídala názoru respondenta.

V dalších třech případech byly nabídnuty různé výroky, u nichž však mohl respondent vybrat jedno i více tvrzení současně. I v těchto případech jsme nabídli možnost vlastního komentáře, pokud by nabídka potřebovala doplnit, rozšířit. Nejčastější a nejzajímavější poznámky jsou dále uvedeny v komentáři u grafů

Na závěr dotazníku byly minipivovary požádány o bližší identifikaci délky působení na trhu a místa, kde podnikají. U doby působení minipivovaru na trhu byly tři časová rozpětí. 33 minipivovarů působí na trhu více, než 5 let, 23 po dobu od 2 do 5 let a zbývající 3 jsou na trhu kratší dobu, než 2 roky.

Kromě toho, s cílem zasáhnout, pokud možno, všechny velikostní typy obcí a měst, bylo zjišťování, kde mají minipivovary své sídlo. Nejvíce respondentů, celkem 14, bylo z obcí do 2000 obyvatel. Druhou největší skupiny tvořily pivovary z Prahy, kde jsme získali odpovědi 12 minipivovarů. Minipivovary z měst nad 100 000 obyvatel bylo 9, jeden ze skupiny 50 až 100 000obyvatel. Města s 10 až 50 00 obyvateli měla 9 respondentů a od 5 do 10 000 osm. Obce a města s počtem obyvatel od 2 do 5 000 reprezentovalo 6 minipivovarů.

Shrnutí provedla agentura PORT spol. s r. o. a odsouhlasena vedením ČMSMP.

 

Otázky a komentář.

První otázka směřovala ke zjišťování vlivu epidemie na hospodaření pivovaru.

Graf 1 Jak hodnotíte dopad koronavirové pandemie na ekonomiku všeho minipivovaru?

 

Tři čtvrtiny respondentů souhlasí s tvrzením, že současná pandemie silně nebo spíše negativně ovlivnila ekonomiku jejich pivovarů. Dvě stejné skupiny respondentů, tvořící vždy desetiprocentní podíl se domnívá, že pandemie jejich ekonomiku neovlivnila vůbec nebo je brzy její dopad vyhodnotit. Jen 5 % uvedlo, že ekonomiku pivovaru zlepšilo. Lze tedy tvrdit, že negativní dopad pandemie je vnímám výrazně větší skupinou minipivovarů.

Další otázka směřovala na zjišťování názoru respondentů na konkrétní oblasti dopadu krize na byznys pivovaru.

 

Graf 2 Jak se koronavirová krize na vašem podnikání projevila?

 

Nejčastější odpovědí, při možnosti mnohonásobné volby souhlasila s výrokem, že se pandemie znamenala dramatický pokles tržeb. Dvě pětiny registrovaly ztrátu zákazníků.  Třetí nejčastější odpovědí byla nutnost zničit uvařené pivo a další nejčastější odpovědí byla nutnost propustit některé zaměstnance. Pouze 10 pivovarů (17 %) uvedlo, že se pandemie na jejich podnikání neprojevila a pouze jeden vykázal lepší obchody.

Pivovary na vzniklou situaci způsobenou pandemií reagovaly řadou opatření. Která to konkretbně byla zkoumala další otázka.

 

Graf 3 Jak jste reagovali na změněnou situaci na trhu?

 

Prakticky všechny minipivovary nějakým způsobem reagovaly na změněnou situaci na trhu. Bylo to dáno nutností krizovou situaci přežít, přijít s proaktivními nápady. K dispozici měly výběr z osmi navržených odpovědí včetně možnosti doplnit i vlastní komentář. Mohly specifikovat i více přijatých opatření. Nejčastěji, tři čtvrtiny pivovarů, volilo cestu otevření prodejního okénka. Další nejpopulárnější možností bylo rozvoz piva ke klientovi. Tím se rozumělo jednak do domácností, ale i vytvoření nových, často netradičních prodejních kanálů, jak bylo dodatečně dotazováním zjištěno. To realizovaly tři pětiny pivovarů, tedy 60 %. Větší polovina z nich rovněž změnila strukturu stáčení piva. Původní převažující stáčení piva do sudů bylo částečně nahrazeno lahvováním.

Pivovary také měnily komunikační aktivity. Více než 45 % začaly více využívat sociální média a více než dvě pětiny zvýšily reklamní a propagační akce na svých internetových stránkách. Relativně nízké procento (přes 40 %) z nich zmínilo zavedení on-line prodeje. Vysvětlením může být i to, že tento krok již ve svých podnikatelských aktivitách pivovary měly z předchozího období. Pouze šest pivovarů, tedy 10 % uvedlo mezi přijatými opatřeními omezení nabízeného sortimentu.

 

Poptávka po pivu se nevyvíjela jednoznačně a u všech stejně. Jaké trendy samotné pivovary zaznamenaly, ověřoval čtvrtý dotaz. Bylo možné zvolit jednu odpověď.

 

Graf 4 Jak se vyvíjí poptávka po pivu, které produkuje váš pivovar?

 

Domníváme se, že tato odpověď byla, možná více než jiné, ovlivněna faktem, že byla položena těsně před tzv. lockdownem, tedy přesněji před druhým uzamčením hospodářství.

Respondent mohl volit jednu z nabízených možností. Nejčastější odpovědí u třetiny respondentů, byl zaznamenán souhlas s tvrzením, že se situace zlepšuje, ale bylo potřeba vyčkávat, po nějakou dobu, s definitivní předpovědí. Pětina pivovarů shledala, že se poptávka dostávala do situace před koronavirovou krizí. U 10 pivovarů (17 %) poptávka vzrostla. Osm pivovarů, tedy 13 % neumělo odpovědět, protože situace byla nestabilní a registrovaly velké výkyvy v poptávce. Sedm pivovarů nevidělo náznaky vysoké poptávky, jaká byla v období před nástupem koronavirové pandemie a pouze tři pivovary odpověděly, že propad poptávky nadále pokračuje.

Co všechno ovlivňuje úspěšnost pivovaru na trhu, zkoumala další otázka. Bylo nabídnuto deset faktorů a respondent mohl volit i několik možností.

 

Graf 5 Co ovlivní poptávku po pivu a dalších službách, které váš minipivovar poskytuje (exkurze, degustace aj. služby)?

 

Jeden z nejzajímavějších výsledků průzkumu jsou reakce pivovarů na dotaz, co ovlivní poptávku po pivu a dalších službách, které jejich minipivovar poskytuje. Možná ještě překvapivější odpovědí je konstatování u 48 z nich, tedy 81 %, že pověst pivovaru je nejdůležitějším faktorem ovlivňující poptávku po pivu a službách. S velkým odstupem, nicméně na významném druhém místě byla zmiňována role štamgastů a téměř stejný počet pivovarů uvedl významné postavení cestovního ruchu. V obou případech vždy přes polovina z nich s nabídnutým tvrzením souhlasila. Jako důležité faktory pivovary uvedly i šíři nabídky piv a lokálnost, tedy kde fungují, a to u necelé poloviny respondentů. Necelé dvě pětiny minipivovarů uvedlo význam prodej přes off-trade, tedy význam prodeje prostřednictvím prodejen všeho druhu a cenu piva považovalo za důležité přibližně stejné procento respondentů. Možná poměrně málo jich označilo marketingové aktivity za důležité (27 %). Jako prakticky bezvýznamné bylo považování zvýrazňování vztahu k životnímu prostředí a ohledy na zdravotní důsledky pití piva.

Minipivovary byly dotazovány, jak hodnotí dopad vládních opatření na jejich podnikání. Mohly zvolit jednu z nabízených variant.

 

Graf 6 Jak hodnotíte vládní opatření realizovaná v souvislosti s koronavirem?

 

Záporně nebo nepříliš kladně hodnotí realizovaná vládní opatření na pivovarský sektor necelé dvě třetiny dotázaných respondentů. Celá čtvrtina je považuje do jisté míry za prospěšná, ale jejich pivovaru nepomohla. Naopak pouze necelých deset procent je považuje za pozitivní, která jejich firmě pomohla.

 

Pohled do budoucna, názory ve schopnost přežít u podnikatelských subjektů zjišťovala závěrečná otázka. Respondent mohl vybrat jednu z možných odpovědí.

 

Graf 7 Jak vidíte perspektivy svého minipivovaru?

 

Více než polovina odpověděla, že za rozhodující bude považovat nejbližší měsíce, které povařují za kritické. Když se je podaří překonat, věří v postupný návrat do normálu v příštím roce. Pětina pivovarů považuje současné problémy za krátkodobé a počítá s jejich překonáním během několika měsíců. Skeptičtější skupina pivovarníků, něco přes dvě pětiny, ve stejném poměru odhaduje návrat k výsledkům roku 2019 nejdříve za 2–3 roky nebo je ještě skeptičtější a budoucnost je podle nich velmi nejistá. Je těžké podle nich předvídat budoucí vývoj. Vidí jej dost negativně.

 

Souhrn poznatků

Z dotazníkového šetření lze vyvodit mj. tyto závěry:

  • Současná pandemie u výrazné většiny negativně ovlivnila ekonomiku minipivovarů. Naproti tomu pouze 6 neboli deset procent má za to, že pandemie jejich podnikání neovlivnila. Objevily se však 3 pivovary, kterým složitá situace přinesly zlepšení.
  • Škála negativních dopadů pandemie je rozsáhlá. Nejčastěji, u dvou třetin minipivovarů, znamenala dramatický pokles tržeb. Dále to byla ztráta zákazníků, nutnost zničit uvařené pivo případně propustit některé zaměstnance.
  • Neočekávaná krize společnosti a ekonomiky vyvolaná pandemií, znamenala velkou hrozbu pro pivovary. Současně však i výzvu i příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. Reakce pivovarů velmi pozitivně překvapily svou kreativitou. Téměř okamžitě reagovaly od otevření výdejních okének po schopnost hledat nové prodejní kanály na trhu, vnitřními organizačními změnami zahrnující i způsoby stáčení piva až po využívání nových marketingových, organizačních a dalších příležitostí včetně využití sociálních sítí. Minipivovary, které nemněly on-line prodej jej začaly zavádět. Z nabízených eventualit využil každý pivovar v průměru 3 až čtyři aktivity, což lze považovat za poměrně úctyhodné číslo. Pouze jeden pivovar uvedl, že nepřijal žádné podpůrné opatření na pomoc podnikání během pandemie.
  • V období těsně před vyhlášením lockdownu byla relativně velmi roztříštěná odpověď, že během letních měsíců, kdy došlo k rozvolňování restriktivních protiepidemiologických opatření, se situace zlepšovala, ale s definitivním hodnocením počkat. Hned dalším nejrozšířenějším názorem je opatrný optimismus a 17 % pivovarů hlásí dokonce růst poptávky. U stejného procenta minipivovarů však zazněla skeptická odpověď. Desetina respondentů nebyla s to se vyjádřit.
  • Faktory, které ovlivňují poptávku po pivech z produkce minipivovarů, byly velmi zajímavé. Až překvapivě vysoké procento, čtyři z pěti pivovarů si cení pověsti jako nejdůležitějšího kritéria, které ovlivňuje poptávku po jejich pivu. Věrnost štamgastů, tedy klientská loajalita, která je obecně velmi vysoce hodnocena i v jiných oborech i tady hraje velkou roli. Pivovarníci vnímají jako cenný cestovní ruch a jeho pozitivní vliv na jejich byznys. Již dnes víme, že právě pivovary v centrech velkých aglomerací jsou silně postižené útlumem cestovního ruchu, především zahraničního, a také vysokého přesunu zaměstnanců na práce z domova, což nahrává pivovarům umístěným mimo centra měst. S tím je kompatibilní i významná pozice lokálnosti, tedy kde se minipivovar nachází a také šíře nabídky piv, která pandemií nebyla negativně ovlivněna. Často je zmiňována role off-trade a také cena piva jako faktorů ovlivňujících poptávku po pivu.
  • Dvě třetiny minipivovarů hodnotí protikoronavirová vládní opatření negativně a naopak, pouze 10 % pozitivně.
  • Velmi obezřetně se minipivovary vyjadřují k perspektivám rozvoje. Více než polovina z nich považuje za klíčové nastávající měsíce. Dlužno podotknout, že právě předvánoční období patří tradičně jednomu z vrcholů prodejní sezony piva. Letošní rok bude znamenat spíše zklamání než radost. Přes dvě třetiny pivovarníků vnímá budoucnost skepticky a horizont návratu na úroveň roku 2019 považuje za pravděpodobné v následujících 2–3 letech.

 

Závěr

 

Pandemie covidu-19 dramaticky, a především nečekaně zasáhla pivovarství a zejména minipivovary. Svou velikostí, svou hloubkou a také neočekávaností. Na jedné straně pivovary velmi dobře vyhodnotily, v čem tkví jejich problémy a byly s to připravit a realizovat řadu opatření ke zmírnění negativních dopadů na podnikání. Současně se ale ukázalo, že vládní opatření nejsou minipivovary příliš pozitivně vnímána a nemají, alespoň pro většinu z nich, pozitivní účinek a nejsou chápána jako potřebná pomoc.

Závěry tohoto průzkumu mohou nabídnout argumenty pro jednání i komunikační aktivity, že pivovary udělaly mnohé, ale státní správa musí mnohem více pro ně udělat. Jejich záchrana je v zájmu společnosti i ekonomiky země.

 

Kontakt a další informace:

Ing. Josef Vacl, CSc.

PORT spol. s.r.o. 

Tel: 602 340 664 

Email: josef.vacl@certum.cz

www.certum.cz

    

Ing. Jan Šuráň

Českomoravský svaz minipivovarů

Email: jan.suran@cmsmp.cz   

www.minipivo.cz                        

Inovace a kreativita je reakcí minipivovarů na negativní dopady pandemie

Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP) uspořádal dotazníkové šetření mezi minipivovary. Jeho prostřednictvím zjišťoval, jak hodnotí dopad pandemie a z ní vyplývajících vládních opatření na jejich podnikání. Zároveň ověřoval, jak vnímají měnící se situaci na trhu piva a jak se vyvíjela a vyvíjí poptávka po jejich pivu. Minipivovary v odpovědích mj. uvedly, jak na měnící se situaci reagovaly, co vše udělaly pro zmírnění dopadu na jejich byznys. Především po stránce organizační, výrobní, marketingové a komunikační. Bylo rovněž zkoumáno, co ovlivňuje poptávku po jejich pivu ale i jiných službách, které nabízejí. Otázky byly zaměřeny i na hodnocení efektivity vlivu vládních opatření na pivovary a jak vnímaly jejich prospěšnost. Bylo také zjišťováno, jak posuzují svou perspektivu.

 

Výsledky průzkumu ukázaly, že pandemie u výrazné většiny minipivovarů negativně ovlivnila jejich ekonomiku. Škála dopadů je rozsáhlá. Nejčastěji, u dvou třetin minipivovarů, znamenala dramatický pokles tržeb. Dále to byla ztráta zákazníků, nutnost zničit uvařené pivo, případně propustit některé zaměstnance. Dvě třetiny minipivovarů hodnotí protikoronavirová vládní opatření negativně a naopak, pouze 10 % pozitivně.

 

Faktory, které ovlivňují poptávku po pivech z jejich produkce, byly velmi zajímavé. Vysoké procento, čtyři z pěti pivovarů, si cení pověsti jako nejdůležitějšího kritéria, které ovlivňuje poptávku. Věrnost štamgastů, tedy klientská loajalita, která je obecně velmi vysoce hodnocena i v jiných oborech i tady hraje velkou roli. Pivovarníci vnímají jako velmi prospěšný cestovní ruch a jeho pozitivní vliv na jejich byznys. Mnohem větší roli bude hrát i nutnost proniknout do off tradu, tedy do sítí obchodů.

 

„Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli obchodních aktivit minipivovarů," uvedl Ing. Jan Šuráň, prezident ČMSMP.

 

„Bohužel se ukázalo, že stát zde naprosto selhal a přímá podpora státem omezeného podnikání se vůbec nekonala. Navíc se vzdal možnosti využít EET jako nástroje pro mapování trhu a velikosti propadu segmentu gastro, na který jsou minipivovary přímo navázány," dodal Jan Šuráň.

 

Neočekávaná krize však neznamenala pouze velkou hrozbu. Praktiky pro všechny pivovary uvedly, že pandemie znamenala i výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. Téměř okamžitě reagovaly od otevření výdejních okének, po schopnost hledat nové prodejní kanály na trhu, vnitřními organizačními změnami zahrnující i způsoby stáčení piva, až po využívání nových marketingových, obchodních, organizačních a dalších opatření. Minipivovary, které neměly on-line prodej, jej začaly zavádět. Každý pivovar realizoval, inovoval nebo vytvořil v průměru 3 až 4 nové činnosti, což lze považovat za úctyhodné.

 

„To, jak krize neočekávaně, rychle a rozsáhle zasáhla pivovarství i samotné minipivovary svým rozsahem mnohé zaskočilo a představuje pro všechny patrně největší problém, s jakým byly za dobu své existence konfrontovány," uvedl Ing. Josef Vacl, CSc. ze společnosti PORT spol. s r. o. a doplnil: „Na druhé straně však překvapila jejich reakce, kterou lze hodnotit velmi pozitivně, neboť minipivovary udivily svou kreativitou a nápady, jak se se složitou situací vyrovnat, byť podpora státu nebyla taková, jakou by obor potřeboval. Nezapomeňme, že když plně fungoval, ekonomický i společenský přínos byl nesporný."

 

Velmi obezřetně se minipivovary vyjadřují k perspektivám rozvoje. Více než polovina z nich považuje za klíčové nastávající měsíce. Dlužno podotknout, že právě předvánoční období patří tradičně jednomu z vrcholů prodejní sezony piva. Letošní rok bude znamenat spíše zklamání než radost. Přes dvě třetiny pivovarníků vnímá budoucnost skepticky a horizont návratu na úroveň roku 2019 považuje za pravděpodobný až v následujících 2–3 letech.

 

Dotazníkové šetření prováděl Českomoravský svaz minipivovarů a agentura PORT spol. s r. o. formou dotazníků vystavených na internetu. Dále byly přímo písemně nebo osobně kontaktovány další pivovary, mezi nimi i ty, které nejsou členy ČMSMP. Byly získány odpovědi z 59 minipivovarů. V dotazníku bylo 7 polouzavřených a uzavřených otázek. Na závěr dotazníku byly minipivovary požádány o bližší identifikaci délky působení na trhu a místa, kde podnikají.

 

Kontakt a další informace:

Ing. Josef Vacl, CSc.

PORT spol. s.r.o. 

Tel: 602 340 664 

Email: josef.vacl@certum.cz

www.certum.cz

    

Ing. Jan Šuráň

Českomoravský svaz minipivovarů

Email: jan.suran@cmsmp.cz   

www.minipivo.cz                                                           

BrauBeviale - letos jen digitálně

Pořadatel veletrhu BrauBeviale do poslední chvíle věřil, že bude možné veletrh na výstavišti v listopadu uspořádat. Díky stále se zhoršující situaci koronavirové pandemie, bylo koncem minulého týdne po dohodě s odbornými svazy rozhodnuto, že veletrh proběhne je digitálně.

 

Návštěvníci i vystavovatelé budou mít možnost setkávat se a sledovat novinky v nápojovém průmyslu virtuálně od listopadu po celý rok na platformě digitálního dialogu myBeviale.  

 

V případě dotazů kontaktujte výhradní zastoupení pořadatele veletrhu v ČR, společnosti PROveletrhy, www.proveletrhy.cz, info@proveletrhy.cz.

BrauBeviale – vstupenka pro členy zdarma

O hybridní formě letošního veletrhu BRAU BEVIALE Special Edition jsme Vás již informovali. Ti z Vás, kteří se vypraví v termínu 10. - 12. listopadu do Norimberku, mohou využít e-kódu k bezplatnému vstupu na výstaviště. Po registraci e-kódu BB20CMMA na https://www.braubeviale.de/en/visitors/tickets/voucher získáte vstupenku.

 

Na veletrhu prezentuje své novinky 200 vystavovatelů ve třech výstavních halách, připraven je bohatý doprovodný program.

 

Řada dalších vystavovatelů se představí na digitální platformě MyBeviale. Návštěvníci virtuální platformy se budou moci zdarma registrovat od listopadu.

 

V případě dotazů kontaktujte výhradní zastoupení pořadatele veletrhu v ČR, společnosti PROveletrhy, www.proveletrhy.cz, info@proveletrhy.cz

 

 

 

BrauBeviale letos jak na výstavišti, tak virtuálně!

Přípravy letošního veletrh BRAU BEVIALE Special Edition jsou v plném proudu. Kromě „klasického veletrhu“, který proběhne v termínu od 10. - 12. listopadu 2020 na výstavišti v Norimberku, bude spuštěna zcela nová digitální platforma MyBeviale (www.mybeviale.com).

 

 

MyBeviale propojí analogový a digitální svět a komunitě BrauBeviale bude k dispozici i po skončení veletrhu po celý rok. Během veletrhu mimo jiné přenese přednáškový program do virtuálního světa. Díky této online nabídce budou účastníci veletrhu mít příležitost sledovat zajímavé přednášky živě za počítačem a dokonce se do dění i zapojit.

 

 

V tuto chvíli je stále možné přihlásit se na platformu MyBeviale jako „vystavovatel“. Společnosti, které se přihlásí na MyBeviale mají možnost představit svou firmu, výrobky i novinky, základní registrační cena činí 490 EUR. Se zapojením dalších marketingových služeb jako video nebo zveřejnění loga v Online Newslettru se cena navyšuje. Platforma bude aktivní i po skončení veletrhu. V případě zájmu získat více informací k veletrhu nebo virtuální platformě neváhejte kontaktovat výhradní zastoupení pořadatele v ČR, paní Naďu Lichte, info@proveletrhy.cz.