Úvod

Českomoravský svaz minipivovarů, profesní sdružení malých pivovarů, uspořádalo v období od 10. září do 10. října 2020 dotazníkové šetření. Smyslem průzkumu bylo zjistit dopad pandemie na minipivovary, co vše pro zmírnění negativních efektů dělají, jak hodnotí vládní opatření a jak vidí budoucnost na trhu.

Získaná fakta budou využita pro další jednání s vládními orgány jako podpora pro prosazení odpovídajících výhod podnikání a ovlivnění podnikatelského prostředí malých pivovarů.

Vlastní dotazníkové šetření.

Průzkum zjišťoval, jak pivovary hodnotí dopad pandemie a z ní vyplývajících opatření na jejich podnikání. Zároveň ověřoval, jak vnímají měnící se situaci na trhu piva a jak se vyvíjela a vyvíjí poptávka jejich po pivu.

Současně bylo ověřováno, jak pivovary na měnící se situaci reagovaly, co vše udělaly pro zmírnění dopadu na jejich byznys. Především po stránce organizační, výrobní, marketingové, komunikační. Bylo rovněž zkoumáno, co ovlivňuje poptávku po jejich pivu ale i jiných službách, které nabízejí. Další okruh otázek se týkal hodnocení efektivity vlivu vládních opatření zaměřených na pivovary, a jak vnímaly jejich prospěšnost. A v neposlední řadě bylo zjišťování, jaká je nálada mezi nimi, a jak posuzují svou perspektivu.

Průzkum prováděl Českomoravský svaz minipivovarů a agentura PORT spol. s r. o. formou dotazníků vystavených na internetu. Dále byly přímo písemně nebo osobně kontaktovány další pivovary, mezi nimi i ty, které nejsou členy ČMSMP. Byly získány odpovědi z 59 minipivovarů.

V dotazníku bylo 7 otázek. U čtyř byly nabídnuty výroky s tím, že respondent měl zvolit jeden, který nejvíce odpovídá jeho názoru nebo se kterým se nejvíce ztotožňuje. Současně bylo možno vyjádřit vlastní názor, pokud nabídka neodpovídala názoru respondenta.

V dalších třech případech byly nabídnuty různé výroky, u nichž však mohl respondent vybrat jedno i více tvrzení současně. I v těchto případech jsme nabídli možnost vlastního komentáře, pokud by nabídka potřebovala doplnit, rozšířit. Nejčastější a nejzajímavější poznámky jsou dále uvedeny v komentáři u grafů

Na závěr dotazníku byly minipivovary požádány o bližší identifikaci délky působení na trhu a místa, kde podnikají. U doby působení minipivovaru na trhu byly tři časová rozpětí. 33 minipivovarů působí na trhu více, než 5 let, 23 po dobu od 2 do 5 let a zbývající 3 jsou na trhu kratší dobu, než 2 roky.

Kromě toho, s cílem zasáhnout, pokud možno, všechny velikostní typy obcí a měst, bylo zjišťování, kde mají minipivovary své sídlo. Nejvíce respondentů, celkem 14, bylo z obcí do 2000 obyvatel. Druhou největší skupiny tvořily pivovary z Prahy, kde jsme získali odpovědi 12 minipivovarů. Minipivovary z měst nad 100 000 obyvatel bylo 9, jeden ze skupiny 50 až 100 000obyvatel. Města s 10 až 50 00 obyvateli měla 9 respondentů a od 5 do 10 000 osm. Obce a města s počtem obyvatel od 2 do 5 000 reprezentovalo 6 minipivovarů.

Shrnutí provedla agentura PORT spol. s r. o. a odsouhlasena vedením ČMSMP.

Otázky a komentář.

První otázka směřovala ke zjišťování vlivu epidemie na hospodaření pivovaru.

Graf 1 Jak hodnotíte dopad koronavirové pandemie na ekonomiku všeho minipivovaru?

Tři čtvrtiny respondentů souhlasí s tvrzením, že současná pandemie silně nebo spíše negativně ovlivnila ekonomiku jejich pivovarů. Dvě stejné skupiny respondentů, tvořící vždy desetiprocentní podíl se domnívá, že pandemie jejich ekonomiku neovlivnila vůbec nebo je brzy její dopad vyhodnotit. Jen 5 % uvedlo, že ekonomiku pivovaru zlepšilo. Lze tedy tvrdit, že negativní dopad pandemie je vnímám výrazně větší skupinou minipivovarů.

Další otázka směřovala na zjišťování názoru respondentů na konkrétní oblasti dopadu krize na byznys pivovaru.

Graf 2 Jak se koronavirová krize na vašem podnikání projevila?

Nejčastější odpovědí, při možnosti mnohonásobné volby souhlasila s výrokem, že se pandemie znamenala dramatický pokles tržeb. Dvě pětiny registrovaly ztrátu zákazníků.  Třetí nejčastější odpovědí byla nutnost zničit uvařené pivo a další nejčastější odpovědí byla nutnost propustit některé zaměstnance. Pouze 10 pivovarů (17 %) uvedlo, že se pandemie na jejich podnikání neprojevila a pouze jeden vykázal lepší obchody.

Pivovary na vzniklou situaci způsobenou pandemií reagovaly řadou opatření. Která to konkretbně byla zkoumala další otázka.

Graf 3 Jak jste reagovali na změněnou situaci na trhu?

Prakticky všechny minipivovary nějakým způsobem reagovaly na změněnou situaci na trhu. Bylo to dáno nutností krizovou situaci přežít, přijít s proaktivními nápady. K dispozici měly výběr z osmi navržených odpovědí včetně možnosti doplnit i vlastní komentář. Mohly specifikovat i více přijatých opatření. Nejčastěji, tři čtvrtiny pivovarů, volilo cestu otevření prodejního okénka. Další nejpopulárnější možností bylo rozvoz piva ke klientovi. Tím se rozumělo jednak do domácností, ale i vytvoření nových, často netradičních prodejních kanálů, jak bylo dodatečně dotazováním zjištěno. To realizovaly tři pětiny pivovarů, tedy 60 %. Větší polovina z nich rovněž změnila strukturu stáčení piva. Původní převažující stáčení piva do sudů bylo částečně nahrazeno lahvováním.

Pivovary také měnily komunikační aktivity. Více než 45 % začaly více využívat sociální média a více než dvě pětiny zvýšily reklamní a propagační akce na svých internetových stránkách. Relativně nízké procento (přes 40 %) z nich zmínilo zavedení on-line prodeje. Vysvětlením může být i to, že tento krok již ve svých podnikatelských aktivitách pivovary měly z předchozího období. Pouze šest pivovarů, tedy 10 % uvedlo mezi přijatými opatřeními omezení nabízeného sortimentu.

Poptávka po pivu se nevyvíjela jednoznačně a u všech stejně. Jaké trendy samotné pivovary zaznamenaly, ověřoval čtvrtý dotaz. Bylo možné zvolit jednu odpověď.

Graf 4 Jak se vyvíjí poptávka po pivu, které produkuje váš pivovar?

Domníváme se, že tato odpověď byla, možná více než jiné, ovlivněna faktem, že byla položena těsně před tzv. lockdownem, tedy přesněji před druhým uzamčením hospodářství.

Respondent mohl volit jednu z nabízených možností. Nejčastější odpovědí u třetiny respondentů, byl zaznamenán souhlas s tvrzením, že se situace zlepšuje, ale bylo potřeba vyčkávat, po nějakou dobu, s definitivní předpovědí. Pětina pivovarů shledala, že se poptávka dostávala do situace před koronavirovou krizí. U 10 pivovarů (17 %) poptávka vzrostla. Osm pivovarů, tedy 13 % neumělo odpovědět, protože situace byla nestabilní a registrovaly velké výkyvy v poptávce. Sedm pivovarů nevidělo náznaky vysoké poptávky, jaká byla v období před nástupem koronavirové pandemie a pouze tři pivovary odpověděly, že propad poptávky nadále pokračuje.

Co všechno ovlivňuje úspěšnost pivovaru na trhu, zkoumala další otázka. Bylo nabídnuto deset faktorů a respondent mohl volit i několik možností.

Graf 5 Co ovlivní poptávku po pivu a dalších službách, které váš minipivovar poskytuje (exkurze, degustace aj. služby)?

Jeden z nejzajímavějších výsledků průzkumu jsou reakce pivovarů na dotaz, co ovlivní poptávku po pivu a dalších službách, které jejich minipivovar poskytuje. Možná ještě překvapivější odpovědí je konstatování u 48 z nich, tedy 81 %, že pověst pivovaru je nejdůležitějším faktorem ovlivňující poptávku po pivu a službách. S velkým odstupem, nicméně na významném druhém místě byla zmiňována role štamgastů a téměř stejný počet pivovarů uvedl významné postavení cestovního ruchu. V obou případech vždy přes polovina z nich s nabídnutým tvrzením souhlasila. Jako důležité faktory pivovary uvedly i šíři nabídky piv a lokálnost, tedy kde fungují, a to u necelé poloviny respondentů. Necelé dvě pětiny minipivovarů uvedlo význam prodej přes off-trade, tedy význam prodeje prostřednictvím prodejen všeho druhu a cenu piva považovalo za důležité přibližně stejné procento respondentů. Možná poměrně málo jich označilo marketingové aktivity za důležité (27 %). Jako prakticky bezvýznamné bylo považování zvýrazňování vztahu k životnímu prostředí a ohledy na zdravotní důsledky pití piva.

Minipivovary byly dotazovány, jak hodnotí dopad vládních opatření na jejich podnikání. Mohly zvolit jednu z nabízených variant.

Graf 6 Jak hodnotíte vládní opatření realizovaná v souvislosti s koronavirem?

Záporně nebo nepříliš kladně hodnotí realizovaná vládní opatření na pivovarský sektor necelé dvě třetiny dotázaných respondentů. Celá čtvrtina je považuje do jisté míry za prospěšná, ale jejich pivovaru nepomohla. Naopak pouze necelých deset procent je považuje za pozitivní, která jejich firmě pomohla.

Pohled do budoucna, názory ve schopnost přežít u podnikatelských subjektů zjišťovala závěrečná otázka. Respondent mohl vybrat jednu z možných odpovědí.

Graf 7 Jak vidíte perspektivy svého minipivovaru?

Více než polovina odpověděla, že za rozhodující bude považovat nejbližší měsíce, které povařují za kritické. Když se je podaří překonat, věří v postupný návrat do normálu v příštím roce. Pětina pivovarů považuje současné problémy za krátkodobé a počítá s jejich překonáním během několika měsíců. Skeptičtější skupina pivovarníků, něco přes dvě pětiny, ve stejném poměru odhaduje návrat k výsledkům roku 2019 nejdříve za 2–3 roky nebo je ještě skeptičtější a budoucnost je podle nich velmi nejistá. Je těžké podle nich předvídat budoucí vývoj. Vidí jej dost negativně.

Souhrn poznatků

Z dotazníkového šetření lze vyvodit mj. tyto závěry:

• Současná pandemie u výrazné většiny negativně ovlivnila ekonomiku minipivovarů. Naproti tomu pouze 6 neboli deset procent má za to, že pandemie jejich podnikání neovlivnila. Objevily se však 3 pivovary, kterým složitá situace přinesly zlepšení.
• Škála negativních dopadů pandemie je rozsáhlá. Nejčastěji, u dvou třetin minipivovarů, znamenala dramatický pokles tržeb. Dále to byla ztráta zákazníků, nutnost zničit uvařené pivo případně propustit některé zaměstnance.
• Neočekávaná krize společnosti a ekonomiky vyvolaná pandemií, znamenala velkou hrozbu pro pivovary. Současně však i výzvu i příležitost si ověřit, co na trhu zabírá, co je úspěšné a co nikoliv. Reakce pivovarů velmi pozitivně překvapily svou kreativitou. Téměř okamžitě reagovaly od otevření výdejních okének po schopnost hledat nové prodejní kanály na trhu, vnitřními organizačními změnami zahrnující i způsoby stáčení piva až po využívání nových marketingových, organizačních a dalších příležitostí včetně využití sociálních sítí. Minipivovary, které nemněly on-line prodej jej začaly zavádět. Z nabízených eventualit využil každý pivovar v průměru 3 až čtyři aktivity, což lze považovat za poměrně úctyhodné číslo. Pouze jeden pivovar uvedl, že nepřijal žádné podpůrné opatření na pomoc podnikání během pandemie.
• V období těsně před vyhlášením lockdownu byla relativně velmi roztříštěná odpověď, že během letních měsíců, kdy došlo k rozvolňování restriktivních protiepidemiologických opatření, se situace zlepšovala, ale s definitivním hodnocením počkat. Hned dalším nejrozšířenějším názorem je opatrný optimismus a 17 % pivovarů hlásí dokonce růst poptávky. U stejného procenta minipivovarů však zazněla skeptická odpověď. Desetina respondentů nebyla s to se vyjádřit.
• Faktory, které ovlivňují poptávku po pivech z produkce minipivovarů, byly velmi zajímavé. Až překvapivě vysoké procento, čtyři z pěti pivovarů si cení pověsti jako nejdůležitějšího kritéria, které ovlivňuje poptávku po jejich pivu. Věrnost štamgastů, tedy klientská loajalita, která je obecně velmi vysoce hodnocena i v jiných oborech i tady hraje velkou roli. Pivovarníci vnímají jako cenný cestovní ruch a jeho pozitivní vliv na jejich byznys. Již dnes víme, že právě pivovary v centrech velkých aglomerací jsou silně postižené útlumem cestovního ruchu, především zahraničního, a také vysokého přesunu zaměstnanců na práce z domova, což nahrává pivovarům umístěným mimo centra měst. S tím je kompatibilní i významná pozice lokálnosti, tedy kde se minipivovar nachází a také šíře nabídky piv, která pandemií nebyla negativně ovlivněna. Často je zmiňována role off-trade a také cena piva jako faktorů ovlivňujících poptávku po pivu.
• Dvě třetiny minipivovarů hodnotí protikoronavirová vládní opatření negativně a naopak, pouze 10 % pozitivně.
• Velmi obezřetně se minipivovary vyjadřují k perspektivám rozvoje. Více než polovina z nich považuje za klíčové nastávající měsíce. Dlužno podotknout, že právě předvánoční období patří tradičně jednomu z vrcholů prodejní sezony piva. Letošní rok bude znamenat spíše zklamání než radost. Přes dvě třetiny pivovarníků vnímá budoucnost skepticky a horizont návratu na úroveň roku 2019 považuje za pravděpodobné v následujících 2–3 letech.

Závěr

Pandemie covidu-19 dramaticky, a především nečekaně zasáhla pivovarství a zejména minipivovary. Svou velikostí, svou hloubkou a také neočekávaností. Na jedné straně pivovary velmi dobře vyhodnotily, v čem tkví jejich problémy a byly s to připravit a realizovat řadu opatření ke zmírnění negativních dopadů na podnikání. Současně se ale ukázalo, že vládní opatření nejsou minipivovary příliš pozitivně vnímána a nemají, alespoň pro většinu z nich, pozitivní účinek a nejsou chápána jako potřebná pomoc.

Závěry tohoto průzkumu mohou nabídnout argumenty pro jednání i komunikační aktivity, že pivovary udělaly mnohé, ale státní správa musí mnohem více pro ně udělat. Jejich záchrana je v zájmu společnosti i ekonomiky země.

Kontakt a další informace:

Ing. Josef Vacl, CSc.

PORT spol. s.r.o. 

Tel: 602 340 664 

Email: josef.vacl@certum.cz

www.certum.cz

Ing. Jan Šuráň

Českomoravský svaz minipivovarů

Email: jan.suran@cmsmp.cz   

www.minipivo.cz                        

V současné době je na trhu množství knih popisujících konzervativní teorii výroby českého ležáku nebo naopak kreativní tvorbu receptů všemožných pivních stylů vyráběných v nespecifikovaných podmínkách domácího vaření či minipivovaru.

Tato publikace se zabývá především praktickým pohledem na výrobu piva v minipivovarech a malých pivovarech se zaměřením na nástrahy reálného provozu.

Dalo by se říci, že knižní trh je v současné době nasycen (až přesycen) knihami o pivu. Můžete si vybrat z širokého množství titulů, které popisují teorii výroby českého ležáku nebo čtenáře naopak seznamují s kreativní stránkou výroby piva, tedy s praktickou tvorbou receptů podle různých pivních stylů a testovaných v jedinečných podmínkách domácích pivovarů či minipivovarů.

V této publikaci naleznete to nejlepší z obou přístupů. Můžete ji použít jako učebnici pivovarství a zároveň také jako základní materiál pro přípravu práce v pivovaru či dokonce jako příručku k řešení technologických problémů při výrobě piva.

V knize se setkáte především s praktickým pohledem na výrobu piva v minipivovarech a malých pivovarech se zaměřením na nástrahy reálného provozu.

Text je zaměřen převážně na pivovarskou praxi v České republice, popisovaná technologie se tedy orientuje zejména na pivní styl v Česku nejrozšířenější – světlý ležák. Autor však nezapomíná čtenáře seznámit s tím, jakým způsobem výroba světlého ležáku souvisí s výrobou tradičních svrchně kvašených piv a jak se od ní odlišuje. Moderní a specifické pivní styly jsou však v publikaci diskutovány pouze velmi okrajově. Čtenáři z praxe také ocení kapitoly věnované dalším nezbytným aspektům reálné produkce, jako je distribuce piva, legislativa spojená s jeho výrobou a ekonomická stránka celého procesu.

V pátek a sobotu patřil Pražský hrad milovníkům piva. Proběhl zde jubilejní 10. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který je jediným opravdu degustačním festivalem v České republice. Více než 50 českých a moravských pivovarů představilo to nejlepší z české minipivovarnické scény a návštěvníci tak mohli ochutnat například populární svrchně kvašené Ale, sour beery, piva dozrávaná v sudech po jiných alkoholech (barrel aged), ale v nabídce byla i IPA, NEIPA a samozřejmě klasické české ležáky.

„Cílem Festivalu minipivovarů na Pražském hradě je představit veřejnosti produkci minipivovarů napříč celou republikou a porovnat ji s blízkým zahraničím. Letos představil svá piva pivovar z Polska. Návštěvníci akce měli jedinečnou příležitost na jednom místě ochutnat desítky kvalitních vzorků z produkce minipivovarů a nahlédnout tak do velmi pestrého světa malých výrobců piva,“ říká za organizátory Jan Šuráň.

„Na akci se nám velmi líbí. Našli jsme tu i historickou spojitost mezi Těšínem a Prahou, což je Přemysl I. Nošak, kníže těšínský, který byl předním dvořanem Karla IV. a pobýval zde na Pražském hradě. My jsme zde nabízeli pivo, které bylo uvařeno právě na jeho počest,“ říká Wladek Żagan z Browar Zamkowy Cieszyn.

Festival je již tradiční záležitostí, kterou pravidelně navštěvují milovníci dobrého piva, a to jak ze všech koutů České republiky, tak i ze zahraničí. „Letos se akce účastnilo přes 2500 lidí, kteří již přesně věděli, co je čeká. Je skvělé, že se sem lidé nechodí opíjet, ale cíleně za ochutnávkou piva. Festival, který pořádá Českomoravský svaz minipivovarů, se zcela vymyká pivním festivalům, jak je v České republice známe,“ dodává Jan Šuráň.

Každý ze zúčastněných pivovarů vybral svá dvě nejlepší piva a k degustaci tak bylo připraveno přes 100 druhů piv 33 různých stylů a celkově se zdarma vyčepovalo přes 5000 litrů piva, což představovalo 66 000 degustačních dávek po 0,75 dl a na každého návštěvníka tak připadlo 39 degustačních dávek.

„Festival minipivovarů na Pražském hradě je jedním z velkých počinů Českomoravského svazu minipivovarů a jsem každý rok šťastnější, když ho navštívím se svým pivem. Jsem přesvědčen, že tato akce úžasně pomáhá českému craftovému světu a byl bych rád, aby do Svazu vstupovalo čím dál tím více minipivovarů, protože v jednotě je síla. Českomoravský svaz minipivovarů je jednou z nejlepších forem, jak jednat se státní správou a myslím, že v této době je to obzvlášť potřeba, neboť tato doba to jednohlasně vynucuje. Dej Bůh štěstí!“ Josef Krýsl z Joe´s garage brewery.

Kontakt pro média:

Mgr. Tereza Melišová

PR Manager

melisova@cmsmp.cz

+420 774 996 628

Již 10. a 11. června proběhne jubilejní 10. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který pořádá Českomoravský svaz minipivovarů. Festival, kterého se bude letos účastnit více než 50 českých a moravských pivovarů, má za účel představit veřejnosti produkci minipivovarů z celé České republiky a porovnat ji s blízkým zahraničím. V tomto roce se bude jednat o Polsko.

„Desátý Festival minipivovarů na Pražském hradě se vrátil do svého tradičního termínu a stává se skutečností. Za těch deset ročníků prošla komunita minipivovarů značnou proměnou. Před deseti lety nás byla jenom stovka a minipivovary byly raritní vzácností v české pivní krajině. Dnes je nás již pětkrát tolik a nebýt covidových patálií, mohlo nás být ještě víc,“ říká za organizátory Jan Šuráň.

Minipivovary se pevně usadily na pivním trhu a mnohde se staly důležitými společensko-ekonomickými činiteli městeček a vesnic, kam přináší pracovní příležitosti a ekonomické oživení. Ve velkých městech se zase starají o pivní pestrost a jsou výrazným lákadlem turistického ruchu. Postupem času se staly nepřehlédnutelnou součástí české pivní scény, s čímž přichází i odpovědnost za vysokou kvalitu produkce.

„Již nestačí jen být minipivovar a lidi se sami pohrnou. Dnes je zapotřebí také vyrábět kvalitní pivo, které se nebude muset stydět za to, že je z minipivovaru. A odpovědnost za kvalitu piva je výhradně na bedrech sládků,“ doplňuje Jan Šuráň.

Sládci a majitelé pivovarů také budou přítomni na Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který je jediným opravdu degustačním festivalem v České republice a návštěvníkům budou podávat co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace o svých pivech.

„Každý z pivovarů vybere svá dvě nejlepší piva a k degustaci bude připraveno přes 100 druhů piv 33 různých stylů z celé republiky. Celkově se zdarma vyčepuje přes 5 000 litrů piva, což představuje na 66 000 degustačních porcí po 0,75 dl. Na návštěvníka tak připadne 39 degustačních dávek. Festival je tak pro milovníky piva jedinečnou příležitostí, aby na jednom místě ochutnali desítky kvalitních vzorků z produkce minipivovarů a nahlédli tak do stále pestřejšího světa malých výrobců piva,“ popisuje akci Jan Šuráň.

Vstupenky jsou k dispozici online ZDE, na každý den jich je připraveno 1200 a část z nich se bude prodávat i přímo na místě. Počet návštěvníků je limitován místem a bezpečností Pražského hradu. Cena zahrnuje katalog pivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci. Festival se bude konat v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 10. června od 14 - 20 hodin a v sobotu 11. června od 12 - 20 hodin. Milovníci piva se mohou těšit například na populární svrchně kvašené Ale, IPA, NEIPA, sour beery, piva dozrávaná v sudech po jiných alkoholech (barel aged) a samozřejmě také na klasické ležáky.

Kontakt pro média:

Mgr. Tereza Melišová

PR Manager

melisova@cmsmp.cz

+420 774 996 628

Českomoravský svaz minipivovarů navázal spolupráci s podnikatelskou soutěží Firma roku 2022 a Živnostník roku 2022.

Odkaz na nominace a registrace najdete zde: https://registrace.firmaroku.cz.

Ve dnech 18. a 19. března 2022 proběhl 14. ročník Jarní ceny českých sládků, tedy největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. 

Součástí Jarní ceny českých sládků jsou již tradičně technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které byl letos opět enormní zájem. Svědčí to o snaze minipivovarníků zvyšovat si svoje vzdělání a kvalifikaci a projevilo se to mimo jiné i na kvalitě piva.

Právě tyto semináře naleznete na tomto odkazu ke stažení.

Foto Lenka Pospíšilová, Deník

Právě skončil 14. ročník největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. Na tuto dvoudenní akci, která proběhla v pátek a v sobotu v Pivovarském dvoře Zvíkov, se do 15 kategorií přihlásilo 134 pivovarů s 574 vzorky piv. Nejprestižnější cenu, tedy první místo v kategorii světlý český ležák, získal jihočeský pivovar Transformátor s českým ležákem Garáž. Akce se tradičně uskutečnila v hlavním sále Pivovarského dvoru Zvíkov, pod patronátem Českomoravského svazu minipivovarů.

„I přes problémy, se kterými se náš obor poslední dva roky potýkal, se do soutěže přihlásil vysoký počet pivovarů, s velkým počtem vzorků. Aby bylo možné všechny vzorky zhodnotit, je akce již tradičně dvoudenní, a aby probíhala kvalitně a rychle, pracuje na ní v zákulisí více než 20 lidí,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů a doplňuje: „Součástí Jarní ceny českých sládků jsou i tradiční technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které byl letos opět enormní zájem. Svědčí to o snaze minipivovarníků zvyšovat si svoje vzdělání a kvalifikaci a projevilo se to mimo jiné i na kvalitě piva.“

Piva hodnotilo 80 degustátorů v deseti základních degustačních komisích a 4 finálových komisích. Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory vybírá velmi pečlivě a degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola. Stejně tak se musí na závěr dohodnout, které pivo zvítězí.

„Na letošním ročníku jsme měli velmi málo piv, které by neodpovídaly standardům, vzorky byly velmi kvalitní a vyrovnané. Jarní cena českých sládků je pro minipivovary vysoce prestižní záležitostí, protože zvítězit v takové konkurenci již něco znamená,“ hodnotí Michal Voldřich.

Vedoucí nezávislé finálové komise složené z osobností velkých pivovarů, Martin Slabý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, dodává: „Ve většině kategorií bylo velmi těžké určit vítěze kvůli vyrovnanosti vzorků. Letošní úroveň piv byla vynikající.“

Nejprestižnější kategorii českého ležáku vyhrál jihočeský pivovar Transformátor se svým pivem Garáž. „Je to pro mě obrovská radost a cítím velké štěstí. Zvláště, když jsme obsadili s dalším ležákem i druhé místo,“ říká Marie Stejskalová, podsládková pivovaru, která přejímala ocenění.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií. Protože se jedná o soutěž českých sládků, jsou přednostně zařazeny typicky české kategorie - světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva polotmavá a speciální piva silná. Ze známých světových stylů piv jsou to piva pšeničná, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout.

10. června 2022 – pátek, od 14:00 do 20:00

11. června 2022 – sobota, od 12:00 do 20:00