Závěry z legislativního semináře VÚPS – ČMSMP

Závěry z legislativního semináře VÚPS – ČMSMP

Hlavním tématem legislativního semináře byla přednáška ing. Michaely Mezerové, v níž vysvětlila postoje ČZPI k probíhajícím změnám legislativy v oblasti značení potravin a kontrol ČZPI v příštím roce. Z její přednášky vybíráme hlavní body :

Základní potravinářská legislativa : tzn. kde co hledat

Nařízení 178/2002 – obecné požadavky potravinového práva

• Bezpečnost – čl. 14
• Klamání – čl. 16
• Povinnosti PPP – čl. 17
• Sledovatelnost – čl. 18
• Odpovědnost PPP za potraviny – čl. 19

Nařízení 852/2004 – hygiena

Zákon 110/1997 Sb. – zákon o potravinách – od 1.1.2015 platí novela

• Povinnosti výrobce potravin PPP - § 3 – např.
• dodržovat požadavky na jakost a bezpečnost potravin
• technologické a hygienické požadavky v celé fázi výroby (tzv. od vidlí po vidličku)
• Značit výrobky v češtině
• Registrace u SZPI

Značení potravinářských výrobků řeší především

• Zákon o potravinách
• Vyhláška o označování 1169 / 2011
• Vyhláška 335/1997 Sb.

Dotazy a odpovědi k vyhlášce 1169/2011 najdete v češtině na adrese

http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/foodlabelling/docs/qanda_application_reg1169-2011_cs.pdf

Funguje to, i když je to dost nepřehledné a složité.

Definice ke značení:

• Informace o potravinách – u piva nesmí obsahovat zdravotní tvrzení a to ani v reklamním materiálu – odpovídá výrobce, tedy Vy
• Etiketa
• Zorné pole – vše co se na etiketě dá přečíst z jednoho zorného úhlu
• Hlavní zorné pole – to zorné pole, kterého si spotřebitel všimne nejdříve
• Čitelnost – vzhled informace daný např. velikostí písma, odstupy mezi řádky, kontrastem podkladu a textu atd.
• Zákonný název, vžitý název a popisný název

Co na etiketě piva musí být povinně :

• Název potraviny – zákonný název např. světlý svrchně kvašený pšeničný ležák
• legislativa názvů by se měla co nejdříve změnit, ale zatím musíme dodržovat všechny blbosti, které nám vyhláška 110/1997 ukládá
• Složení – např. Voda, Ječné slady (může být vícero druhů), chmelové produkty, kvasnice – v pořadí dle procentuálního obsahu v pivu. Vody je nejvíc, potom slad, chmel a nakonec kvasnice. Do složení nemusí být uvedeny:

• Přídatné látky a enzymy přenosem – pokud už v konečném výrobku neplní technologickou funkci – např. enzymy ve varně
• Nosiče a látky používané obdobným způsobem - např. křemelina
• Látky, které nejsou aditivem, ale které jsou používány obdobně jako pomocné látky a v konečném výrobku jsou nadále přítomny (i ve změněné formě)

POZOR – alergen musí být uveden vždy!!! – není stanoven limit

• Zdůraznění alergenů – odlišit od ostatního textu zvýrazněním, podtržením, či jinak
  V případě piva – ječné slady, pšeničné slady
• Čisté množství potraviny – u nás objem např. 0,33 l nebo 0,5 l
• DMT/DP – musí být napsáno Minimální trvanlivost do ………………
  Formulace ve smyslu trvanlivost 30 dnů a označení dne stočení už se neuznává.
• Zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití - např. Skladovat v chladu, temnu
• Jméno/obchodní název a adresu PPP dle čl. 8 – adresa dle Obchodního rejstříku
• Obsah alkoholu – pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2% obj. např. 4,8 % obj. Uvádí se na jedno desetinné místo s tolerancí +- 0,5 % obj. u piva s obsahem do 5,0 % obj. a s tolerancí +- 1,0 % obj. při obsahu nad 5,0 % obj.
• Výživové údaje – u piva být nemusí
• Pasterace – pokud bylo pivo pasterováno, musí to být uvedeno
• Vyhláška 335/1997 Sb.  rozlišuje pivo:

• Kvasnicové – pivo s přídavkem kvasničné kultury nebo rozkvašené mladiny
• Pokud nebyla provedena filtrace – jde o pivo „nefiltrované“
• Kvasnicové pivo – do složení se uvede přídavek kvasnic nebo rozkvašené mladiny,
• U nefiltrovaného piva kvasnice ve složení uvádět nemají - má být uvedena:

Povinná informace (§13 odst. 1 písm. d) vyhl. 335/1997 Sb.) – nefiltrované

Doplňující informace  - zákal je způsoben zbytky kvasnic a nejedná se o kvalitativní vadu.

V případě uvádění na trh před prodejem spotřebiteli nebo prodeji pro společné stravování. To znamená do hospod mohou být na obale - krytce sudu jen některé údaje a zbytek musí být v obchodních dokladech (balící list, faktura) – minimálně: název, DMT/DP, podmínky úchovy nebo použití, PPP

Zatím to prakticky nikdo z nás nedělá, ale ČZPI to bude od 1. ledna kontrolovat !!!

Povinné Informace musí být viditelné, snadno čitelné, nezakryté

• Pro povinné informace povinná minimální velikost písma, malé x o výšce 1,2 mm
• Povinný kontrast zatím není stanoven – bude posuzováno případ od případu
• Název + množství + obsah alkoholu – musí být v jednom zorném poli - pokud jsou uvedeny víckrát – pak alespoň jednou ve stejném zorném poli
• Čitelnost – obecná definice v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení - zkrátka se to musí dát přečíst bez lupy

Jakmile uvedete informaci typu „Desítka“ či „Dvanáctka“ ať už textem nebo číslicí, ČZPI bude kontrolovat, zda to má opravdu požadovanou původní stupňovitost mladiny (EPM). Tedy “Desítka“ musí mít 10,00 – 10,99 % EPM a „Dvanáctka“ 12,00 – 12,99 % EPM.

Do budoucna se chystá změna vyhlášky tak aby označení a technologie odpovídaly zaběhlým terminologiím – piva deklarovaná odbornou literaturou jako tmavá/pšeničná, by měla být tmavá/pšeničná, Ale by mělo být pouze svrchně kvašené atd.

Dalším bodem bylo rozšíření působnosti orgánů Hygieny a ČZPI. To pro nás znamená, že od 1.1.2015 mohou orgány ČZPI v restauračních  minipivovarech kontrolovat i kuchyňská zařízení a naopak Hygiena může kontrolovat minipivovar.

Pro nás to znamená, konec skladování masa a zeleniny v ležáckých sklepích a chmele v kuchyňských lednicích. Zkrátka dodržovat hygienické a technologické předpisy v obou provozech.

ČZPI bude po nás chtít tři zásady :

• Dodržovat požadavky legislativy na označování – obecné i na pivo
• Dodržovat informace poskytnuté spotřebiteli na etiketě
• Dodržovat technologické postupy

Tak ať se Vám to všem v roce 2015 daří.

Ještě dvě připomínky na konec :

Evidence výroby by měla umožnit dohledat u výrobní šarže hotového výrobku, kdy byl vyroben, uvařen a z čeho (přehled surovin, od koho a jaké měly složení). To platí pořád, ale ještě to nikdo u nás nekontroloval. Velké pivovary by nás na tom snadno mohly nachytat. Podívejte se, oni prodávají něco o čem ani nevědí kdy a z čeho to uvařili. Zkuste si v tom udělat systém a pořádek.

Od 13.12.2014 platí označování alergenů v jídelních lístcích, ale zatím se nikdo moc nezamýšlí nad tím, že pivo obsahuje také alergen (ječný slad – lepek) a tudíž to v restauraci musí být někde oznámeno, stejně jako alergeny v jídlech.  

V pátek a sobotu 13. a 14. června proběhl v malebném prostředí Královské zahrady Pražského hradu již 13. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě. Tradiční akce pořádaná Českomoravským svazem minipivovarů nabídla návštěvníkům přes 100 druhů piv z více než 50 českých minipivovarů a také produkci tří belgických pivovarů, které byly letošním zahraničním hostem.

Festival přilákal tisíce návštěvníků nejen z celé České republiky, ale i ze zahraničí. Důležitost akce podtrhla účast významných zahraničních hostů, například Krishana Maudgala, předsedy svazu belgických pivovarů (Belgische Brouwers), který ocenil úroveň české pivní kultury i přístup českých pivovarníků k řemeslu. S velkým nadšením se festivalu zúčastnil také Kilian Kittl z Private Brauereien Bayern, který označil český festival za inspirativní a potvrdil, že v příštím roce budou zahraničním hostem právě bavorské pivovary.

Organizátoři si velmi váží podpory belgického velvyslance, zástupců velkých pivovarů i oborových svazů, zejména Českého svazu pivovarů a sladoven. Právě jeho výkonný ředitel Tomáš Slunečko připomněl významnou událost pro celé české pivovarství – zápis české pivní kultury na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tento krok podtrhuje jedinečné postavení piva v české tradici a jeho nezastupitelnou roli v národní kultuře.

Festival se tak stává nejen slavností piva, ale také platformou pro setkávání napříč celým oborem – od malých řemeslných pivovarů až po zástupce velkých producentů. „Festival nás symbolicky spojuje u jednoho stolu. Je to příklad sdružování, sdílení, spolupráce a společenského života v pivovarnické komunitě,“ zhodnotil Jan Šuráň, ředitel Festivalu minipivovarů na Pražském hradě.

Festival se dlouhodobě profiluje jako degustační akce, nikoli prostor pro konzumaci ve velkém. Degustační míra je skutečně malá – jedná se 0,7 dcl, což umožňuje návštěvníkům ochutnat více vzorků a poznat rozmanitost stylů a chutí, které minipivovary s péčí připravily.

„Festival opět potvrdil, že je jednou z nejvýznamnějších událostí české pivní scény. Jsme nadšení, že jsme mohli přivítat tak široké spektrum návštěvníků, od zkušených pivních znalců po začátečníky, kteří se chtěli dozvědět více o řemeslné výrobě piva. Zájem návštěvníků nás velmi těší a ukazuje, jak je česká pivní kultura stále živá a oblíbená,“ popsal Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Součástí festivalu byly i novinky v pivní kultuře, včetně stále populárnějších nízkoalkoholických piv.

Festival přilákal nejen české pivní fandy, ale i zahraniční návštěvníky například z Anglie, Německa, Francie, USA, Kanady či Austrálie, kteří ocenili pestrost, rozmanitost a kvalitu českých minipivovarů a vyzdvihli přátelskou atmosféru festivalu. „Byla to jedinečná příležitost poznat českou pivní kulturu zblízka. Piva mají výbornou kvalitu a jejich chuť je opravdu autentická,“ sdílel své dojmy jeden z návštěvníků z Velké Británie.

Festival byl rovněž místem setkání pivovarníků, kteří zde navazovali nová partnerství a vyměňovali si zkušenosti. „Takové akce jsou klíčové pro rozvoj minipivovarnictví v Česku. Umožňují nám prezentovat naše produkty a zároveň sledovat nové trendy v oboru,“ uvedl Lubor Gášek z Karlovského pivovaru Pod Pralesem.

„Jsme rádi, že jsme mohli představit naše piva ze Šumavy tak širokému publiku. Festival je pro nás významnou příležitostí, jak se setkat s milovníky piva a podělit se o naše řemeslo,“ doplnil Ivan Hojdar ze Šumavského pivovaru Vimperk.

Českomoravský svaz minipivovarů opět ukázal, že se minipivovarnictví v Česku rozvíjí a přináší nové trendy, které obohacují tradiční českou pivní scénu.

„Festival minipivovarů na Pražském hradě se stal důstojnou oslavou českého pivovarnického umění, které je nejen národním pokladem, významnou součástí naší kultury, ale také stále dynamicky se rozvíjejícím odvětvím a důležitou součástí společenského života v naší zemi,“ dodal závěrem Jan Šuráň.

14. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě se uskuteční 12. a 13. června 2026.

Autor fotografií: Martin Petřík, Jihočeské týdeníky.

V pátek 21. března a v sobotu 22. března proběhl již 17. ročník největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. Tradičně se konal v Pivovarském dvoře Zvíkov pod záštitou Českomoravského svazu minipivovarů. Letos se do soutěže přihlásilo 132 pivovarů, které představily celkem 609 vzorků piv v 15 kategoriích.

„Aby mohli porotci zhodnotit všechna soutěžní piva, probíhá degustace už od roku 2018 ve dvoudenním formátu. Na hladký průběh soutěže dohlíží více než 20 organizátorů. Letos se o hodnocení postaralo 82 odborníků, kteří byli rozděleni do deseti základních a čtyř finálových komisí,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Degustátoři jsou vybíráni velmi pečlivě a hodnotí piva konsensuálním způsobem. Každé pivo musí projít důkladným posouzením, než postoupí do dalších kol hodnocení.

„I letos se potvrzuje, že Jarní cena českých sládků je prestižní soutěží, která ukazuje pestrost a kvalitu českého pivovarnictví. Přestože je počet vzorků o něco nižší než v minulých letech, úroveň soutěžních piv zůstává mimořádně vysoká a konkurence je velmi vyrovnaná. Menší počet vzorků nám také dal více prostoru pro osobní setkání, rozhovory a vzájemné sdílení,“ hodnotí Jan Šuráň, vedoucí degustátorů.

Jarní cena českých sládků je pro minipivovary kultovní záležitostí, protože vítězství v tak silné konkurenci potvrzuje vysokou kvalitu oceněných piv. Nejvíce ceněnou kategorii českého ležáku vyhrál pivovar Bad Flash se svým pivem Prostě ležák. „Konkurence byla obrovská, o to víc si tohoto ocenění vážíme. Je to skvělé potvrzení, že jdeme správnou cestou,“ říká Martin Vávra, sládek pivovaru Bad Flash.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary. Pivní vzorky se hodnotí v 15 kategoriích, mezi nimiž nechybí český světlý ležák, polotmavý a tmavý ležák, pšeničná piva, IPA, NEIPA, kyselá piva či různé typy silných piv.

Velkým lákadlem soutěže jsou také odborné semináře zaměřené na technické, technologické i legislativní aspekty pivovarnictví, které se konají v rámci pátečního programu. Tyto semináře umožňují pivovarníkům sdílet zkušenosti a rozšiřovat své znalosti.

„Pivovarníci mají velký zájem o další vzdělávání a kvalifikaci, což se odráží na rostoucí kvalitě piv. Degustátoři tak každoročně stojí před stále těžším úkolem určit vítěze, protože rozdíly mezi jednotlivými vzorky jsou minimální,“ komentuje Michal Voldřich.

I přes složité podmínky posledních let, včetně ekonomických výzev a změn na trhu, si minipivovary drží své pevné místo. „Přestože čelíme velkým až existenčním výzvám, zájem o soutěž neustále roste. To jen dokazuje, že minipivovary jsou životaschopné a nadále přispívají k bohaté pivní kultuře v Česku,“ uzavírá Voldřich.

Termín konání: 21. - 22. 3. 2025

Valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů se uskuteční 21. 3. 2025.

Moc se na vás těšíme.

Norimberk: 26.-28. listopadu 2024

Od 26. do 28. listopadu 2024 se stane norimberské výstaviště opět místem setkání mezinárodního nápojového průmyslu.

V 9 výstavních halách představí téměř tisícovka vystavovatelů produkty, řešení a trendy napříč celým procesním řetězcem výroby a marketingu nápojů. Odborná nabídka sahá od surovin přes technologie a komponenty až po příslušenství, marketing a balení nápojů. Motto veletrhu zní: „Spojujeme rozmanitost“.

Na fórech v halách 1 a 9 se setkají odborníci z výzkumu a praxe. Důraz je kladen na témata suroviny a marketing, technologie a obaly. Návštěvníci mohou také zavítat na speciální stánky pro startupy a mladé talenty, logistiku, či víno a lihoviny. Speciálním místem na veletrhu je přehlídka „Craft Drinks Area“, která je naprosto jasnou cílovou adresou pro všechny řemeslné pivovary. Craft Drinks Area se nachází v hale 6. Pořadatel klade důraz  mimo jiného na víno a v hale 4A je v rámci Wine@BrauBeviale připravena platforma pro vinaře. Aktuální verzi doprovodného programu naleznete na www.braubeviale.com.

Určitě se mají návštěvníci na co těšit. Již nyní je možno seznámit se s profily všech vystavovatelů na výše uvedeném webu v sekci Aussteller & Produkte.

Vstupenka zdarma:

Permanentní vstupenku získáte po registraci kódu BB24Czechia na https://www.braubeviale.com/en-US/ticket/ (Redeem a voucher).

V případě dotazů k veletrhu neváhejte kontaktovat výhradní zastoupení pořadatele v ČR, je jím společnost PROveletrhy s.r.o., info@proveletrhy.cz, tel.: 775 663700.

Nově zahájená iniciativa "Independent Brewers of Europe" (IBE), jinak "Nezávislí pivovarníci Evropy", se považuje za celoevropskou zájmovou skupinu pro nezávislé pivovary. Jejím cílem je hájit rozmanitost řemeslných piv a zajistit, aby řemeslná piva měla dostatečné zastoupení na trhu a milovníci piva si mohli užívat neomezený přístup ke skutečným pivním zážitkům. Cílem není bojovat proti globálním hráčům na trhu, ale soutěžit s nimi férovým způsobem, zlepšovat nabídku a dotvářet vnímání celého pivovarnického sektoru.

IBE sdružuje národní asociace nezávislých pivovarů. Mezi zakládající členy patří asociace z České republiky, Finska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Švýcarska a Velké Británie. To znamená, že dohromady zastřešuje téměř 3 000 členů z celé Evropy.

„Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP) hájí jako jeden ze zakládajících členů práva a společné zájmy svých členů a podporuje rozvoj aktivit, které přispívají k řádnému rozvoji našeho oboru. Kromě kvality a pestrosti nabídky je jedním z cílů hájit a rozvíjet naší bohatou českou pivní kulturu. Na tom chceme intenzivně spolupracovat s tuzemskými i zahraničními asociacemi,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Nyní spojují své síly i sládkové celé Evropy, aby prosazovali podobné hodnoty. Evropa má bohatou pivní kulturu, která se vyvíjela po staletí. To v kombinaci s novějším hnutím řemeslného piva vyústilo v rozmanitou škálu regionálních pivovarnických tradic napříč Evropou, které jsou součástí společného evropského kulturního dědictví.

„Naším důležitým základem je i vzájemná solidarita. Každý stát má jiná specifika a problémy. Někde je to nerovný souboj s dominantními hráči na trhu, jinde zase legislativa. Vzájemně se chceme podpořit, inspirovat se a sdělovat si svoje zkušenosti,“ dodává Voldřich.

"Chceme spolupracovat přes hranice," popisuje myšlenku založení skupiny Hubert Stöhr, předseda Nezávislých pivovarů Rakouska a doplňuje: "Máme společný hlavní cíl. Chceme chránit původní pivní kulturu v celé její rozmanitosti a napomáhat jejímu dalšímu rozvoji."

Evropská pivní kultura v celé její rozmanitosti může být zachována pouze tehdy, pokud budou spotřebitelé u toho. Proto chtějí členové IBE vytvořit nové povědomí o regionálním původu a tradicích.

"Naše členské pivovary ctí zavedené tradice svého regionu. Kladou velký důraz na získávání dobrých surovin a vaří pečlivě," hodnotí Stöhr.

"Když budete dávat pozor, pocítíte rozdíl," vysvětluje Jos Oostendorp z CRAFT asociace nezávislých nizozemských pivovarů.

Archibald Tropres z SNBi ve Francii dodává: "Víme, že můžeme spotřebitele přesvědčit o výhodách autentické pivní kultury. Jen musíme jasněji pozvednout svůj hlas."

Stefan Stang z německého sdružení Private Brauereien podotýká: "Hodnota regionálních pivovarů se neměří počtem vyrobených hektolitrů, ale jejich angažovaností vůči komunitám, sdružením a dobrovolnické práci. Toto odhodlání nezná hranic a my se těšíme na spolupráci s podobně smýšlejícími nezávislými pivovary v Evropě!"

"Mnoho výzev, kterým čelíme ve Velké Británii, sdílejí naši přátelé v Evropě, a proto má smysl, abychom blíže spolupracovali na výměně informací a jejich řešení. Stejně jako ve Velké Británii je pivo v celé Evropě ovládáno hrstkou globálních společností a my musíme zajistit, aby nezávislé pivovary mohly přežít, a aby byla k dispozici široká škála piv, která oslavuje naši rozmanitost," vyjádřil se Andy Slee, výkonný ředitel britské Společnosti nezávislých pivovarů a spolupracovníků SIBA.

Plánovaná spolupráce:

• Pravidelný dialog přes hranice států s cílem včas identifikovat měnící se situaci na trhu a nové výzvy. Pravidelná setkání tvoří základ spolupráce.
• Všude tam, kde se nezávislé pivovary potýkají s nepříznivým nebo obtížným prostředím, může pomoci rychlý a přímý přenos informací:
  • Nákup vysoce kvalitních surovin.
  • Daně, cla a právní ustanovení.
  • Zastupování zájmů vůči národním vládám, ale především v Bruselu.
• "Nezávislí pivovarníci Evropy" chtějí zvýšit povědomí o své věci, která je v konečném důsledku také přáním příznivců piva, kteří dbají na kvalitu a rozmanitost chutí, vůní apod. Ne s miliardovým marketingovým rozpočtem jako velké konglomeráty, ale s kreativitou a sympatiemi.
• V neposlední řadě se členové "Independent Brewers of Europe" chtějí učit jeden od druhého, přijímat příklady osvědčených postupů, a tak se společně stát silnějšími.

Zakládající asociace Independent Brewers of Europe:

Germany: Private Brauereien

Finland: Pienmanimoliitto

France: Syndicat National des Brasseries Indépendantes (SNBi)

Great Britain: Society of Independent Brewers and Associates (SIBA)

Italy: Unionbirrai

Netherlands: Craftbrouwers.nl

Austria: Unabhängige Privatbrauereien Österreichs (Independent Breweries of Austria)

Poland: Polish Craft Brewers Association (PSBR)

Switzerland: Die freien Schweizer Brauereien

Czech Republic: Českomoravský svaz minipivovarů

"Nezávislí pivovarníci Evropy" nejsou registrovaným sdružením, ale aliancí organizací z různých evropských zemí. Členové sdílejí stejné hodnoty a přesvědčení a jejich spolupráce byla zpečetěna podáním ruky. Financují svou vlastní činnost a příspěvky jsou rozděleny podle objemu produkce, kterou zastupují,“ dodává závěrem Hubert Stöhr, který je současným mluvčím skupiny a je i jednatel a majitel pivovaru Schloss Eggenberg v Horním Rakousku a předseda "Nezávislých pivovarů Rakouska".

V pátek 13. září 2024 se uskutečnil kulatý stůl na téma "Novinky v agendách Celní správy". V příloze naleznete prezentace.

Již nyní můžete zakoupit vstupenky na 13. ročník Festivalu minipivovarů na Pražském hradě, který vypukne 13. června 2025 ve 13:13. Těšíme se na vás.

VSTUPENKY