Závěry z legislativního semináře VÚPS – ČMSMP

Hlavním tématem legislativního semináře byla přednáška ing. Michaely Mezerové, v níž vysvětlila postoje ČZPI k probíhajícím změnám legislativy v oblasti značení potravin a kontrol ČZPI v příštím roce. Z její přednášky vybíráme hlavní body :

Základní potravinářská legislativa : tzn. kde co hledat

Nařízení 178/2002 – obecné požadavky potravinového práva

• Bezpečnost – čl. 14
• Klamání – čl. 16
• Povinnosti PPP – čl. 17
• Sledovatelnost – čl. 18
• Odpovědnost PPP za potraviny – čl. 19

Nařízení 852/2004 – hygiena

Zákon 110/1997 Sb. – zákon o potravinách – od 1.1.2015 platí novela

• Povinnosti výrobce potravin PPP - § 3 – např.
• dodržovat požadavky na jakost a bezpečnost potravin
• technologické a hygienické požadavky v celé fázi výroby (tzv. od vidlí po vidličku)
• Značit výrobky v češtině
• Registrace u SZPI

Značení potravinářských výrobků řeší především

• Zákon o potravinách
• Vyhláška o označování 1169 / 2011
• Vyhláška 335/1997 Sb.

Dotazy a odpovědi k vyhlášce 1169/2011 najdete v češtině na adrese

http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/foodlabelling/docs/qanda_application_reg1169-2011_cs.pdf

Funguje to, i když je to dost nepřehledné a složité.

Definice ke značení:

• Informace o potravinách – u piva nesmí obsahovat zdravotní tvrzení a to ani v reklamním materiálu – odpovídá výrobce, tedy Vy
• Etiketa
• Zorné pole – vše co se na etiketě dá přečíst z jednoho zorného úhlu
• Hlavní zorné pole – to zorné pole, kterého si spotřebitel všimne nejdříve
• Čitelnost – vzhled informace daný např. velikostí písma, odstupy mezi řádky, kontrastem podkladu a textu atd.
• Zákonný název, vžitý název a popisný název

Co na etiketě piva musí být povinně :

• Název potraviny – zákonný název např. světlý svrchně kvašený pšeničný ležák
• legislativa názvů by se měla co nejdříve změnit, ale zatím musíme dodržovat všechny blbosti, které nám vyhláška 110/1997 ukládá
• Složení – např. Voda, Ječné slady (může být vícero druhů), chmelové produkty, kvasnice – v pořadí dle procentuálního obsahu v pivu. Vody je nejvíc, potom slad, chmel a nakonec kvasnice. Do složení nemusí být uvedeny:

• Přídatné látky a enzymy přenosem – pokud už v konečném výrobku neplní technologickou funkci – např. enzymy ve varně
• Nosiče a látky používané obdobným způsobem - např. křemelina
• Látky, které nejsou aditivem, ale které jsou používány obdobně jako pomocné látky a v konečném výrobku jsou nadále přítomny (i ve změněné formě)

POZOR – alergen musí být uveden vždy!!! – není stanoven limit

• Zdůraznění alergenů – odlišit od ostatního textu zvýrazněním, podtržením, či jinak
  V případě piva – ječné slady, pšeničné slady
• Čisté množství potraviny – u nás objem např. 0,33 l nebo 0,5 l
• DMT/DP – musí být napsáno Minimální trvanlivost do ………………
  Formulace ve smyslu trvanlivost 30 dnů a označení dne stočení už se neuznává.
• Zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití - např. Skladovat v chladu, temnu
• Jméno/obchodní název a adresu PPP dle čl. 8 – adresa dle Obchodního rejstříku
• Obsah alkoholu – pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2% obj. např. 4,8 % obj. Uvádí se na jedno desetinné místo s tolerancí +- 0,5 % obj. u piva s obsahem do 5,0 % obj. a s tolerancí +- 1,0 % obj. při obsahu nad 5,0 % obj.
• Výživové údaje – u piva být nemusí
• Pasterace – pokud bylo pivo pasterováno, musí to být uvedeno
• Vyhláška 335/1997 Sb.  rozlišuje pivo:

• Kvasnicové – pivo s přídavkem kvasničné kultury nebo rozkvašené mladiny
• Pokud nebyla provedena filtrace – jde o pivo „nefiltrované“
• Kvasnicové pivo – do složení se uvede přídavek kvasnic nebo rozkvašené mladiny,
• U nefiltrovaného piva kvasnice ve složení uvádět nemají - má být uvedena:

Povinná informace (§13 odst. 1 písm. d) vyhl. 335/1997 Sb.) – nefiltrované

Doplňující informace  - zákal je způsoben zbytky kvasnic a nejedná se o kvalitativní vadu.

V případě uvádění na trh před prodejem spotřebiteli nebo prodeji pro společné stravování. To znamená do hospod mohou být na obale - krytce sudu jen některé údaje a zbytek musí být v obchodních dokladech (balící list, faktura) – minimálně: název, DMT/DP, podmínky úchovy nebo použití, PPP

Zatím to prakticky nikdo z nás nedělá, ale ČZPI to bude od 1. ledna kontrolovat !!!

Povinné Informace musí být viditelné, snadno čitelné, nezakryté

• Pro povinné informace povinná minimální velikost písma, malé x o výšce 1,2 mm
• Povinný kontrast zatím není stanoven – bude posuzováno případ od případu
• Název + množství + obsah alkoholu – musí být v jednom zorném poli - pokud jsou uvedeny víckrát – pak alespoň jednou ve stejném zorném poli
• Čitelnost – obecná definice v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení - zkrátka se to musí dát přečíst bez lupy

Jakmile uvedete informaci typu „Desítka“ či „Dvanáctka“ ať už textem nebo číslicí, ČZPI bude kontrolovat, zda to má opravdu požadovanou původní stupňovitost mladiny (EPM). Tedy “Desítka“ musí mít 10,00 – 10,99 % EPM a „Dvanáctka“ 12,00 – 12,99 % EPM.

Do budoucna se chystá změna vyhlášky tak aby označení a technologie odpovídaly zaběhlým terminologiím – piva deklarovaná odbornou literaturou jako tmavá/pšeničná, by měla být tmavá/pšeničná, Ale by mělo být pouze svrchně kvašené atd.

Dalším bodem bylo rozšíření působnosti orgánů Hygieny a ČZPI. To pro nás znamená, že od 1.1.2015 mohou orgány ČZPI v restauračních  minipivovarech kontrolovat i kuchyňská zařízení a naopak Hygiena může kontrolovat minipivovar.

Pro nás to znamená, konec skladování masa a zeleniny v ležáckých sklepích a chmele v kuchyňských lednicích. Zkrátka dodržovat hygienické a technologické předpisy v obou provozech.

ČZPI bude po nás chtít tři zásady :

• Dodržovat požadavky legislativy na označování – obecné i na pivo
• Dodržovat informace poskytnuté spotřebiteli na etiketě
• Dodržovat technologické postupy

Tak ať se Vám to všem v roce 2015 daří.

Ještě dvě připomínky na konec :

Evidence výroby by měla umožnit dohledat u výrobní šarže hotového výrobku, kdy byl vyroben, uvařen a z čeho (přehled surovin, od koho a jaké měly složení). To platí pořád, ale ještě to nikdo u nás nekontroloval. Velké pivovary by nás na tom snadno mohly nachytat. Podívejte se, oni prodávají něco o čem ani nevědí kdy a z čeho to uvařili. Zkuste si v tom udělat systém a pořádek.

Od 13.12.2014 platí označování alergenů v jídelních lístcích, ale zatím se nikdo moc nezamýšlí nad tím, že pivo obsahuje také alergen (ječný slad – lepek) a tudíž to v restauraci musí být někde oznámeno, stejně jako alergeny v jídlech.  

Přinášíme vám zatím poslední díl seriálu o významných minipivovarech Čech a Moravy.

Postupně rekonstruovaná humnová sladovna a pivovar uprostřed Hané. Jeden z příkladů, jak ze zanedbané staré fabriky vytvořit centrum společenského a kulturního života obce. Soustředí se na tradiční české druhy piva ve vysoké kvalitě. Oživuje slávu starých sladařských ječmenů Proskowetz.

4. ročník národní degustační soutěže s mezinárodní porotou Golden Bohemia 2020 o nejlepší český a moravský pivovar se opět koná v pražském Kongresovém centru ve dnech 29. a 30. ledna. Přihlášky za zvýhodněnou cenu lze posílat do 15. listopadu 2019. Za standardních finančních podmínek potom do 31. prosince 2019.

V posledním ročníku soutěže piva hodnotila a nejlepší pivovary ocenila zahraniční porota ve složení, jaké se dosud žádné jiné domácí degustační soutěži nepodařilo zajistit. V lednu 2020 budou komise opět bohatší, kromě zástupců Německa, Anglie, Belgie, Itálie, Japonska a Nizozemska se připojí i znalci piva z USA, Rakouska, Brazílie nebo Francie. Mezi první potvrzenými porotci pro soutěž Golden Bohemia 2020 jsou Tim Webb, Werner Glossner, Simonmattia Riva, Lorenzo Dabove, Luc de Reademaeker a Harald Schieder, poprvé se zúčastní také Michael Zepf.

Do národní degustační soutěže se zahraniční porotou Golden Bohemia 2020 se může od 1. října přihlásit každý pivovar bez rozdílu velikosti, který má sídlo v České republice. Jednoduchý formulář je zasílán na vyžádání nebo lze stáhnout z internetových stránek soutěže na https://goldenbohemia.com.

Pivovar vyplní pouze počet vzorků sudového nebo lahvového piva, přesné specifikace piv není nutné uvádět, ani není omezen počet vzorků. Konkrétní piva si pivovar může vybrat až před závozem v polovině ledna 2020.

Novinkou je soutěž o nejpůsobivější etiketu. Možnost přihlásit pivovar je v tomto případě zdarma, pokud využije zároveň zvýhodněné podmínky pro přihlášení piv do 15. listopadu 2019. Přihlásit se lze v 18 kategoriích, ke kterým nově přibyla kategorie Kyselá a ovocná kyselá piva.

Termíny pro přihlášky do soutěže:

Za zvýhodněných podmínek: do 15. listopadu 2019

Za standardních podmínek: 16. listopad až 31. prosinec 2019

S příplatkem: 1. leden až 15. leden 2020

Výběr konkrétních piv a návoz vzorků: 16. až 24. leden 2020

Degustace - základní kola a finále: 29. až 30. leden 2020

Vyhlášení výsledků a předání cen v Kongresovém centru Praha: 30. ledna 2020

Kategorie pro rok 2020

1 Světlé výčepní pivo / pale bohemian session lager

2 Tmavé výčepní pivo / dark bohemian session lager

3 Světlý český ležák / pale bohemian lager

4 Tmavý český ležák / dark bohemian lager

5 Světlý ležák s novými odrůdami chmele / pale lager with new hops

6 Vídeňský ležák /Vienna lager

7 Světlý silný ležák / strong pale bohemian lager

8 Polotmavý silný ležák/ strong brown bohemian lager

9 Tmavý silný ležák / strong dark bohemian lager

10 Pšeničné pivo / weizen

11 Pale ale

12 India Pale Ale

13 Double IPA

14 Porter / stout

15 Imperial Stout

16 Ovocná a ochucená piva

17 Kyselá a ovocná kyselá piva

17 Nealkoholická piva

Další díl seriálu o významných minipivovarech Čech a Moravy.

Pivovar Kocour

Dnes již ikonický pivovar s nejvýraznějším logem v Česku. Jeden z projektů pivovarského pábitele Honzy Kočky, který mu dal jméno a položil základy výrobního programu. Především první skutečně výrazné India Pale Ale na českém trhu. Stará fabrika na konci světa přebudovaná do podoby centra společenského a hospodářského života Varnsdorfu. Osobnost Josefa Šusty, neúnavného budovatele přetvářejícího nejen pivovar Kocour, ale i celý Varnsdorf.

Další díl seriálu o významných minipivovarech Čech a Moravy.

Pivovarský dům Zvíkov

Jeden z prvních minipivovarů, který přežil do dnešních dnů. Velkorysý koncept hotelu, pivovaru, pekárny a řeznictví v rekreační oblasti u hradu Zvíkova. Co přežilo, co se prosadilo a prokázalo životnost. Zajímavý je i osobou spolumajitele Michala Voldřich, který v sobě spojuje znalost provozu velkých pivovarů (sládkoředitel pivovaru Platan Lobkowicz) i minipivovarů. Jako jeden z prvních měl odvahu dát na trh silné a drahé pivo Zlatá Labuť. Organizuje technicko-technologické semináře a spolupořádá největší degustační soutěž pro minipivovary – Jarní cenu českých sládků.

Pivovarský dům Praha

Jeden z prvních minipivovarů v Praze a vůbec první mnipivovar, který programově vařil ochucená piva. Díky erudici majitelů a kontaktům s Honzou Kočkou se zde vařily první várky Pale Ale, Weizenbocku, India Pale Ale, Russian Imperial Stoutu, Saison a mnoha dalších. Došlo zde k celosvětovému znovuzrození piva Grodziskie a byl zde založen Českomoravský svaz minipivovarů.

Pro zobrazení videa klikněte na obrázek.

Od 12. do 14. 11. 2019 se stane norimberské výstaviště Mekkou nápojového průmyslu. Koná se zde veletrh BrauBeviale, který již více než 40 let láká odborníky a milovníky nejen piva, aby se informovali o novinkách v nápojové branži.

Nápojový průmysl stojí před velkými výzvami: Digitalizace pokračuje, trhy zažívají proměny.

Proto je důležité orientovat se a najít správnou cestu do budoucnosti – BrauBeviale 2019 jako centrální setkání odborníků v Evropě je k tomu tím pravým místem!

Tady najdete v dialogu s předními odborníky vhodná řešení pro vaše výzvy. Protože na veletrhu BrauBeviale máte ty nejdůležitější inovace v oblasti výroby a zpracování nápojů, logistiky a marketingu na dosah ruky.

Přijeďte od 12. do 14. listopadu 2019 do Norimberku!

Dovolujeme si Vás pozvat na již 3. mezinárodní odbornou konferenci Český Sládek 2019. 

Místo: Kostelec nad Černými lesy

Termín: 28. 11. 2019

Více informací na www.ceskysladek.cz

Srdečně vás zveme na Svatováclavské slavnosti piva, které proběhnou 27. - 28. září. 

Autorkou fotografií je Michaela Szkanderová.