Závěry z legislativního semináře VÚPS – ČMSMP

Závěry z legislativního semináře VÚPS – ČMSMP

Hlavním tématem legislativního semináře byla přednáška ing. Michaely Mezerové, v níž vysvětlila postoje ČZPI k probíhajícím změnám legislativy v oblasti značení potravin a kontrol ČZPI v příštím roce. Z její přednášky vybíráme hlavní body :

Základní potravinářská legislativa : tzn. kde co hledat

Nařízení 178/2002 – obecné požadavky potravinového práva

• Bezpečnost – čl. 14
• Klamání – čl. 16
• Povinnosti PPP – čl. 17
• Sledovatelnost – čl. 18
• Odpovědnost PPP za potraviny – čl. 19

Nařízení 852/2004 – hygiena

Zákon 110/1997 Sb. – zákon o potravinách – od 1.1.2015 platí novela

• Povinnosti výrobce potravin PPP - § 3 – např.
• dodržovat požadavky na jakost a bezpečnost potravin
• technologické a hygienické požadavky v celé fázi výroby (tzv. od vidlí po vidličku)
• Značit výrobky v češtině
• Registrace u SZPI

Značení potravinářských výrobků řeší především

• Zákon o potravinách
• Vyhláška o označování 1169 / 2011
• Vyhláška 335/1997 Sb.

Dotazy a odpovědi k vyhlášce 1169/2011 najdete v češtině na adrese

http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/foodlabelling/docs/qanda_application_reg1169-2011_cs.pdf

Funguje to, i když je to dost nepřehledné a složité.

Definice ke značení:

• Informace o potravinách – u piva nesmí obsahovat zdravotní tvrzení a to ani v reklamním materiálu – odpovídá výrobce, tedy Vy
• Etiketa
• Zorné pole – vše co se na etiketě dá přečíst z jednoho zorného úhlu
• Hlavní zorné pole – to zorné pole, kterého si spotřebitel všimne nejdříve
• Čitelnost – vzhled informace daný např. velikostí písma, odstupy mezi řádky, kontrastem podkladu a textu atd.
• Zákonný název, vžitý název a popisný název

Co na etiketě piva musí být povinně :

• Název potraviny – zákonný název např. světlý svrchně kvašený pšeničný ležák
• legislativa názvů by se měla co nejdříve změnit, ale zatím musíme dodržovat všechny blbosti, které nám vyhláška 110/1997 ukládá
• Složení – např. Voda, Ječné slady (může být vícero druhů), chmelové produkty, kvasnice – v pořadí dle procentuálního obsahu v pivu. Vody je nejvíc, potom slad, chmel a nakonec kvasnice. Do složení nemusí být uvedeny:

• Přídatné látky a enzymy přenosem – pokud už v konečném výrobku neplní technologickou funkci – např. enzymy ve varně
• Nosiče a látky používané obdobným způsobem - např. křemelina
• Látky, které nejsou aditivem, ale které jsou používány obdobně jako pomocné látky a v konečném výrobku jsou nadále přítomny (i ve změněné formě)

POZOR – alergen musí být uveden vždy!!! – není stanoven limit

• Zdůraznění alergenů – odlišit od ostatního textu zvýrazněním, podtržením, či jinak
  V případě piva – ječné slady, pšeničné slady
• Čisté množství potraviny – u nás objem např. 0,33 l nebo 0,5 l
• DMT/DP – musí být napsáno Minimální trvanlivost do ………………
  Formulace ve smyslu trvanlivost 30 dnů a označení dne stočení už se neuznává.
• Zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití - např. Skladovat v chladu, temnu
• Jméno/obchodní název a adresu PPP dle čl. 8 – adresa dle Obchodního rejstříku
• Obsah alkoholu – pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2% obj. např. 4,8 % obj. Uvádí se na jedno desetinné místo s tolerancí +- 0,5 % obj. u piva s obsahem do 5,0 % obj. a s tolerancí +- 1,0 % obj. při obsahu nad 5,0 % obj.
• Výživové údaje – u piva být nemusí
• Pasterace – pokud bylo pivo pasterováno, musí to být uvedeno
• Vyhláška 335/1997 Sb.  rozlišuje pivo:

• Kvasnicové – pivo s přídavkem kvasničné kultury nebo rozkvašené mladiny
• Pokud nebyla provedena filtrace – jde o pivo „nefiltrované“
• Kvasnicové pivo – do složení se uvede přídavek kvasnic nebo rozkvašené mladiny,
• U nefiltrovaného piva kvasnice ve složení uvádět nemají - má být uvedena:

Povinná informace (§13 odst. 1 písm. d) vyhl. 335/1997 Sb.) – nefiltrované

Doplňující informace  - zákal je způsoben zbytky kvasnic a nejedná se o kvalitativní vadu.

V případě uvádění na trh před prodejem spotřebiteli nebo prodeji pro společné stravování. To znamená do hospod mohou být na obale - krytce sudu jen některé údaje a zbytek musí být v obchodních dokladech (balící list, faktura) – minimálně: název, DMT/DP, podmínky úchovy nebo použití, PPP

Zatím to prakticky nikdo z nás nedělá, ale ČZPI to bude od 1. ledna kontrolovat !!!

Povinné Informace musí být viditelné, snadno čitelné, nezakryté

• Pro povinné informace povinná minimální velikost písma, malé x o výšce 1,2 mm
• Povinný kontrast zatím není stanoven – bude posuzováno případ od případu
• Název + množství + obsah alkoholu – musí být v jednom zorném poli - pokud jsou uvedeny víckrát – pak alespoň jednou ve stejném zorném poli
• Čitelnost – obecná definice v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení - zkrátka se to musí dát přečíst bez lupy

Jakmile uvedete informaci typu „Desítka“ či „Dvanáctka“ ať už textem nebo číslicí, ČZPI bude kontrolovat, zda to má opravdu požadovanou původní stupňovitost mladiny (EPM). Tedy “Desítka“ musí mít 10,00 – 10,99 % EPM a „Dvanáctka“ 12,00 – 12,99 % EPM.

Do budoucna se chystá změna vyhlášky tak aby označení a technologie odpovídaly zaběhlým terminologiím – piva deklarovaná odbornou literaturou jako tmavá/pšeničná, by měla být tmavá/pšeničná, Ale by mělo být pouze svrchně kvašené atd.

Dalším bodem bylo rozšíření působnosti orgánů Hygieny a ČZPI. To pro nás znamená, že od 1.1.2015 mohou orgány ČZPI v restauračních  minipivovarech kontrolovat i kuchyňská zařízení a naopak Hygiena může kontrolovat minipivovar.

Pro nás to znamená, konec skladování masa a zeleniny v ležáckých sklepích a chmele v kuchyňských lednicích. Zkrátka dodržovat hygienické a technologické předpisy v obou provozech.

ČZPI bude po nás chtít tři zásady :

• Dodržovat požadavky legislativy na označování – obecné i na pivo
• Dodržovat informace poskytnuté spotřebiteli na etiketě
• Dodržovat technologické postupy

Tak ať se Vám to všem v roce 2015 daří.

Ještě dvě připomínky na konec :

Evidence výroby by měla umožnit dohledat u výrobní šarže hotového výrobku, kdy byl vyroben, uvařen a z čeho (přehled surovin, od koho a jaké měly složení). To platí pořád, ale ještě to nikdo u nás nekontroloval. Velké pivovary by nás na tom snadno mohly nachytat. Podívejte se, oni prodávají něco o čem ani nevědí kdy a z čeho to uvařili. Zkuste si v tom udělat systém a pořádek.

Od 13.12.2014 platí označování alergenů v jídelních lístcích, ale zatím se nikdo moc nezamýšlí nad tím, že pivo obsahuje také alergen (ječný slad – lepek) a tudíž to v restauraci musí být někde oznámeno, stejně jako alergeny v jídlech.  

Ve dnech 22. a 23. března 2024 proběhl 16. ročník Jarní ceny českých sládků, tedy největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. 

Součástí Jarní ceny českých sládků jsou již tradičně technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které byl letos opět enormní zájem. Svědčí to o snaze minipivovarníků zvyšovat si svoje vzdělání a kvalifikaci a projevilo se to mimo jiné i na kvalitě piva.

Autor fotografií: Jižní Čechy Teď. 

V pátek 22. března a v sobotu 23. března proběhl 16. ročník největší soutěže piv z minipivovarů v Evropě. Akce se tradičně uskutečnila v Pivovarském dvoře Zvíkov, pod patronátem Českomoravského svazu minipivovarů a do 15 kategorií se přihlásilo 156 pivovarů se 748 vzorky piv. Nejprestižnější cenu, tedy první místo v kategorii světlý český ležák, získal pivovar Horymír.

„Aby bylo na Jarní ceně českých sládků možné všechny vzorky zhodnotit, je akce od roku 2018 dvoudenní a o její rychlý a kvalitní průběh se v zákulisí stará více než 20 lidí. V letošním roce hodnotilo piva 86 degustátorů v deseti základních degustačních komisích a 4 finálových komisích,“ říká Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Českomoravský svaz minipivovarů všechny degustátory vybírá velmi pečlivě a degustují konsensuálním způsobem. Musí se tedy dohodnout, které pivo je natolik dobré a kvalitní, aby postoupilo do dalšího kola. Stejně tak se musí na závěr dohodnout, které pivo zvítězí.

„I když bylo o 39 vzorků a 7 pivovarů více než v loňském roce, vše se zvládlo výborně, a to především díky disciplíně degustátorů a již profesionálnímu zázemí. To nám umožňuje další růst do příštích ročníků,“ hodnotí Jan Šuráň, vedoucí degustátorů.

Jarní cena českých sládků je pro minipivovary vysoce prestižní záležitostí, protože zvítězit v takové konkurenci již něco znamená. Nejprestižnější kategorii českého ležáku vyhrál pivovar Horymír se svým pivem Horymír 11.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky jsou zařazeny do 15 kategorií - světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo světlé i tmavé, světlá spodně kvašená piva silná, polotmavá spodně kvašená piva silná, tmavá spodně kvašená piva silná, New England IPA – NEIPA, super silná spodně kvašená piva, piva Pale Ale, piva India Pale Ale, kyselá piva, super silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout.

„Překvapila mě velká profesionalita v degustačních komisích. Organizace byla skvělá, vše na sebe navazovalo. Jsem nadšený z přátelského prostředí mezi minipivovarníky, mohu se s nimi poradit a konzultovat co potřebuji. Velmi oceňuji i složení a pestrost pátečních přednášek, kdy se dalo za krátký čas načerpat spoustu praktických znalostí,“ říká Matouš Gášek, loňský absolvent nejstarší české odborné školy pro sládky v Podskalské v Praze, který nyní pracuje v Karlovském pivovaru a poprvé zasedl v degustační komisi.

Součástí akce jsou i tradiční technické, technologické a legislativní vzdělávací semináře, o které je pravidelně obrovský zájem. „Pivovarníci mají stále snahu zvyšovat si své vzdělání a kvalifikaci, a to se poté také projevuje na kvalitě jejich piv. I proto bylo pro degustátory obtížné určit vítěze, jelikož vzorky byly velmi vyrovnané a jen minimum z nich neodpovídalo standardům,“ komentuje Michal Voldřich.

Jelikož v posledních letech došlo k výraznému poklesu konzumace v restauracích, které jednoznačně tvoří hlavní trh minipivovarů, nejsou minipivovary v jednoduché situaci. I přesto ale každým rokem přibývají. Jedná se sice o malý nárůst, ale i tak je to pro pivovarnictví skvělá zpráva.

„Náš obor se posledních několik let potýká s různými problémy, které jsou způsobené covidem, zdražováním vstupů či změnou sazeb DPH. Přesto přihlásily pivovary do soutěže rekordní počet vzorků, což jen dokazuje, že pivovary žily a žijí dál. Máme totiž jednu obrovskou výhodu. Celonárodní pivní kultura je zakořeněná hluboce v celé naší společnosti a pivo je naše společenské pojivo, které je po staletí u každé naší důležité události. Važme si každého, kdo vaří dobré pivo a každého dobrého hospodského, ať se i v budoucnu máme kde setkávat,“ dodává závěrem Michal Voldřich.

V případě, že máte nějakou připomínku, ozvěte se nám na melisova@cmsmp.cz. 

Termín konání: 22. - 23. 3. 2024

Valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů se uskuteční 22. 3. 2024.

Moc se na vás těšíme.

7. června 2024 – pátek, od 14 do 20 hodin

8. června 2024 – sobota, od 12 do 20 hodin

VSTUPENKY

Českomoravský svaz minipivovarů pořádá každým rokem Festival minipivovarů na Pražském hradě, který má za účel představit veřejnosti produkci minipivovarů z celé republiky a porovnat ji s blízkým zahraničím. Letos se ho bude účastnit 50 českých a moravských minipivovarů a tři zahraniční pivovary, v nichž působí čeští sládci.

Festival je výjimečný, jedná se o degustační akci, kde nejde o to prodat a vypít co nejvíce piva. Počet návštěvníků je limitován místem a bezpečností Pražského hradu, takže vstupenek je připraveno na každý den 1200, z nichž se část bude prodávat i přímo na místě. Cena zahrnuje katalog minipivovarů, degustační sklenici a neomezenou degustaci. Více informací o akci a pivovarech se dozvíte na našem Facebooku.

Akci navštěvuje i velké množství zahraničních návštěvníků. Byli zde již pivní fandové například z Belgie, Irska, Švédska, Velké Británie, Rakouska, ale dokonce i z USA.

Festival se koná v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 7. června od 14 do 20 hodin a v sobotu 8. června od 12 do 20 hodin. Na Festivalu budou přítomni sládci a majitelé z každého pivovaru, kteří budou podávat návštěvníkům co nejobsáhlejší a nejpřesnější informace.

Cena vstupenek na místě je 700,- Kč. 

Vážení,

dovolte, abychom Vás pozvali na další ročník veletrhu BrauBeviale.

Od 28. do 30. listopadu se stane norimberské výstaviště opět místem setkání mezinárodního nápojového průmyslu. Po čtyřleté pauze se zde uskuteční dlouho očekávaný veletrh BrauBeviale. Motto letošního ročníku zní: „Spojujeme rozmanitost“.

V 9 výstavních halách představí téměř tisícovka vystavovatelů produkty, řešení a trendy napříč celým procesním řetězcem výroby a marketingu nápojů. Veletrh je zaměřen také na výhled do budoucnosti branže. Odborná nabídka sahá od surovin přes technologie a komponenty až po balení, příslušenství a marketing.

Původním tématem veletrhu BrauBeviale bylo pivo a jeho vaření. Dnes už je tato tradice propojena s moderní rozmanitostí celého nápojového průmyslu. Pivovarníci a sladovníci ještě stále tvoří jádro odborných návštěvníků, ale nápojová komunita je samozřejmě mnohem větší. Na letošním ročníku se mimo jiné zaměřuje pořadatel i na víno a téměř 70 procent vystavovatelů prezentuje produkty a řešení i pro sektor nealkoholických nápojů.

Co mohou návštěvníci v halách BrauBeviale očekávat?

Co zůstává při starém?

Vystavovatelé jsou jako obvykle rozmístěni podle tematického zaměření do devíti výstavních hal, viz plánek výstaviště. 

Jako tradičně je připraven velmi bohatý doprovodný program, detailní informace na naleznete zde: https://www.braubeviale.de/en/events. Mezi hlavní témata, která se stejnou měrou týkají všech nápojových divizí, patří: udržitelnost, energie, suroviny a klima, export, branding, obaly.

Na fóru BrauBeviale vnesou odborníci světlo do žhavých témat v nápojovém oboru. Po tři dny se na pódiu bude vše točit kolem inspirace a předávání znalostí a trendů. Inovativní sílu světa nápojů můžete zažít přímo na místě v Craft Drinks Area, kde na čtyřech různých barech budou probíhat řízené degustace piva, vína, lihovin a nealkoholických nápojů.

Co je nového?

Young Talents Camp - v kempu mladých talentů nabízí pořadatel kreativní prostor pro „dorost“.

Speciální přehlídka - ve spolupráci s Bavorským státním vinařským a zahradnickým institutem (LWG) je pořádána speciální přehlídka „Zpracování hroznů a sklepní hospodářství“, která je zaměřena na vinaře a výrobce sektu.

Určitě se mají návštěvníci na co těšit. Již nyní se můžete podívat na profily tisícovky vystavovatelů a připravit se na vaši návštěvu: https://www.braubeviale.de/de/ausstellerprodukte. Česká republika je zastoupena 33 vystavovateli, viz seznam.

V případě dotazů k veletrhu můžete kontaktovat výhradní zastoupení pořadatele v ČR, je jím společnost PROveletrhy s.r.o., info@proveletrhy.cz, tel.: 775 663 548.

Už máte v diáři rezervovaný poslední listopadový týden na návštěvu Norimberku?

Po čtyřech letech proběhne na zdejším výstavišti dlouho očekávaný veletrh BRAU BEVIALE. Od 28. do 30. 11. 2023 se bude vše točit kolem nápojového průmyslu.

Přípravy letošního ročníku BRAU BEVIALE 2023 jsou v plném proudu, na akci je v tuto chvíli přihlášeno již 850 vystavovatelů a do doby konání jich jistě bude tisícovka.

Průběžně Vás budeme o přípravách dále informovat a zavčasu vám zašleme kód pro registraci bezplatné vstupenky.

V případě zájmu se veletrhu zúčastnit jako vystavovatelé, nebo máte-li jakékoli dotazy k veletrhu, můžete kontaktovat zástupce pořadatele v ČR, paní Naďu Lichte ze společnosti PROveletrhy, Lichte@proveletrhy.cz.