Závěry z legislativního semináře VÚPS – ČMSMP
Hlavním tématem legislativního semináře byla přednáška ing. Michaely Mezerové, v níž vysvětlila postoje ČZPI k probíhajícím změnám legislativy v oblasti značení potravin a kontrol ČZPI v příštím roce. Z její přednášky vybíráme hlavní body :
Základní potravinářská legislativa : tzn. kde co hledat
Nařízení 178/2002 – obecné požadavky potravinového práva
- Bezpečnost – čl. 14
- Klamání – čl. 16
- Povinnosti PPP – čl. 17
- Sledovatelnost – čl. 18
- Odpovědnost PPP za potraviny – čl. 19
Nařízení 852/2004 – hygiena
Zákon 110/1997 Sb. – zákon o potravinách – od 1.1.2015 platí novela
- Povinnosti výrobce potravin PPP - § 3 – např.
- dodržovat požadavky na jakost a bezpečnost potravin
- technologické a hygienické požadavky v celé fázi výroby (tzv. od vidlí po vidličku)
- Značit výrobky v češtině
- Registrace u SZPI
Značení potravinářských výrobků řeší především
- Zákon o potravinách
- Vyhláška o označování 1169 / 2011
- Vyhláška 335/1997 Sb.
Dotazy a odpovědi k vyhlášce 1169/2011 najdete v češtině na adrese
http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/foodlabelling/docs/qanda_application_reg1169-2011_cs.pdf
Funguje to, i když je to dost nepřehledné a složité.
Definice ke značení:
- Informace o potravinách – u piva nesmí obsahovat zdravotní tvrzení a to ani v reklamním materiálu – odpovídá výrobce, tedy Vy
- Etiketa
- Zorné pole – vše co se na etiketě dá přečíst z jednoho zorného úhlu
- Hlavní zorné pole – to zorné pole, kterého si spotřebitel všimne nejdříve
- Čitelnost – vzhled informace daný např. velikostí písma, odstupy mezi řádky, kontrastem podkladu a textu atd.
- Zákonný název, vžitý název a popisný název
Co na etiketě piva musí být povinně :
- Název potraviny – zákonný název např. světlý svrchně kvašený pšeničný ležák
- legislativa názvů by se měla co nejdříve změnit, ale zatím musíme dodržovat všechny blbosti, které nám vyhláška 110/1997 ukládá
- Složení – např. Voda, Ječné slady (může být vícero druhů), chmelové produkty, kvasnice – v pořadí dle procentuálního obsahu v pivu. Vody je nejvíc, potom slad, chmel a nakonec kvasnice. Do složení nemusí být uvedeny:
- Přídatné látky a enzymy přenosem – pokud už v konečném výrobku neplní technologickou funkci – např. enzymy ve varně
- Nosiče a látky používané obdobným způsobem - např. křemelina
- Látky, které nejsou aditivem, ale které jsou používány obdobně jako pomocné látky a v konečném výrobku jsou nadále přítomny (i ve změněné formě)
POZOR – alergen musí být uveden vždy!!! – není stanoven limit
- Zdůraznění alergenů – odlišit od ostatního textu zvýrazněním, podtržením, či jinak
V případě piva – ječné slady, pšeničné slady
- Čisté množství potraviny – u nás objem např. 0,33 l nebo 0,5 l
- DMT/DP – musí být napsáno Minimální trvanlivost do ………………
Formulace ve smyslu trvanlivost 30 dnů a označení dne stočení už se neuznává.
- Zvláštní podmínky uchování nebo podmínky použití - např. Skladovat v chladu, temnu
- Jméno/obchodní název a adresu PPP dle čl. 8 – adresa dle Obchodního rejstříku
- Obsah alkoholu – pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2% obj. např. 4,8 % obj. Uvádí se na jedno desetinné místo s tolerancí +- 0,5 % obj. u piva s obsahem do 5,0 % obj. a s tolerancí +- 1,0 % obj. při obsahu nad 5,0 % obj.
- Výživové údaje – u piva být nemusí
- Pasterace – pokud bylo pivo pasterováno, musí to být uvedeno
- Vyhláška 335/1997 Sb. rozlišuje pivo:
- Kvasnicové – pivo s přídavkem kvasničné kultury nebo rozkvašené mladiny
- Pokud nebyla provedena filtrace – jde o pivo „nefiltrované“
- Kvasnicové pivo – do složení se uvede přídavek kvasnic nebo rozkvašené mladiny,
- U nefiltrovaného piva kvasnice ve složení uvádět nemají - má být uvedena:
Povinná informace (§13 odst. 1 písm. d) vyhl. 335/1997 Sb.) – nefiltrované
Doplňující informace - zákal je způsoben zbytky kvasnic a nejedná se o kvalitativní vadu.
V případě uvádění na trh před prodejem spotřebiteli nebo prodeji pro společné stravování. To znamená do hospod mohou být na obale - krytce sudu jen některé údaje a zbytek musí být v obchodních dokladech (balící list, faktura) – minimálně: název, DMT/DP, podmínky úchovy nebo použití, PPP
Zatím to prakticky nikdo z nás nedělá, ale ČZPI to bude od 1. ledna kontrolovat !!!
Povinné Informace musí být viditelné, snadno čitelné, nezakryté
- Pro povinné informace povinná minimální velikost písma, malé x o výšce 1,2 mm
- Povinný kontrast zatím není stanoven – bude posuzováno případ od případu
- Název + množství + obsah alkoholu – musí být v jednom zorném poli - pokud jsou uvedeny víckrát – pak alespoň jednou ve stejném zorném poli
- Čitelnost – obecná definice v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení - zkrátka se to musí dát přečíst bez lupy
Jakmile uvedete informaci typu „Desítka“ či „Dvanáctka“ ať už textem nebo číslicí, ČZPI bude kontrolovat, zda to má opravdu požadovanou původní stupňovitost mladiny (EPM). Tedy “Desítka“ musí mít 10,00 – 10,99 % EPM a „Dvanáctka“ 12,00 – 12,99 % EPM.
Do budoucna se chystá změna vyhlášky tak aby označení a technologie odpovídaly zaběhlým terminologiím – piva deklarovaná odbornou literaturou jako tmavá/pšeničná, by měla být tmavá/pšeničná, Ale by mělo být pouze svrchně kvašené atd.
Dalším bodem bylo rozšíření působnosti orgánů Hygieny a ČZPI. To pro nás znamená, že od 1.1.2015 mohou orgány ČZPI v restauračních minipivovarech kontrolovat i kuchyňská zařízení a naopak Hygiena může kontrolovat minipivovar.
Pro nás to znamená, konec skladování masa a zeleniny v ležáckých sklepích a chmele v kuchyňských lednicích. Zkrátka dodržovat hygienické a technologické předpisy v obou provozech.
ČZPI bude po nás chtít tři zásady :
- Dodržovat požadavky legislativy na označování – obecné i na pivo
- Dodržovat informace poskytnuté spotřebiteli na etiketě
- Dodržovat technologické postupy
Tak ať se Vám to všem v roce 2015 daří.
Ještě dvě připomínky na konec :
Evidence výroby by měla umožnit dohledat u výrobní šarže hotového výrobku, kdy byl vyroben, uvařen a z čeho (přehled surovin, od koho a jaké měly složení). To platí pořád, ale ještě to nikdo u nás nekontroloval. Velké pivovary by nás na tom snadno mohly nachytat. Podívejte se, oni prodávají něco o čem ani nevědí kdy a z čeho to uvařili. Zkuste si v tom udělat systém a pořádek.
Od 13.12.2014 platí označování alergenů v jídelních lístcích, ale zatím se nikdo moc nezamýšlí nad tím, že pivo obsahuje také alergen (ječný slad – lepek) a tudíž to v restauraci musí být někde oznámeno, stejně jako alergeny v jídlech.